Věděli jste, že pra-prababička na Vysočině měla ve skleníku lepší papriky než sousedé bez skleníku? Na jaře to byla možná náhoda, nebo prostě uměla vykouzlit ze starého triku maximum. Ale dnes se na tyhle osvědčené způsoby trochu zapomíná. přitom právě teď je ideální chvíle je zkusit—dřív než vyjdou první slunečné víkendy cítit v zádech…
Proč vůbec skleník čistit? Není to zbytečné?
Nedávno jsme v našem zahradnickém chatu měli menší flame: půlka lidí říkala, že na jarním úklidu skleníku nezáleží—“vyroste to tak jako tak”. Jenže když vám povím, jak vypadaly rajčata u mé mámy, co skleník minimálně 20 let pokaždé vydrhla, člověk začne pochybovat. Zbytky plísní, nákaza, vajíčka škůdců… všechno se v tom starém bordelu dobře zabydluje. možná vám letos unikla plíseň, ale příště už ne.
Jarní příprava krok za krokem: zachraňte skleník jako babička
- Vyklidit zbytky staré zeminy – Pravda, většina lidí jen nabere zbytky na rýč a je hotovo. Ale babičky si pamatují jeden (trochu zvláštní) trik: vrstvit na dno skleníku noviny nebo kartón. Zahradníci tvrdí, že to zahubí kus houbových spor a zlepší mikroklima. Máme vyzkoušeno – i když, těžko říct, jestli je to opravdu vědecké. V každém případě, takhle to dělali na vesnici pokaždé.
- Vydezinfikovat konstrukci – Doporučuji vlažný roztok vody a octa (je šetrný, nesmrdí a stojí pár kaček). V našem domě v Brně říkají babičky, že žádný “chlor” — ten ničí půdu. Stačí houbička a pár minut škrábání, dvakrát ročně.
- Opravit praskliny a větrání – Letošní zima dala některým polykarbonátům zabrat. Pokud zjistíte, že vám sem tam uniká teplo, lepší spravit hned, než v květnu honit nový fólie a improvizovat lepicí páskou.
- Připravit půdu – Někdo dává čerstvou zeminu, jiný přidá hrst popela z kamen (mám zkušenost, že popel opravdu zlepší rajčata, ale soused tvrdí, že je to placebo… Kdo ví). Pokud chcete jet skutečně ve stylu starých časů, zkuste smíchat kompost a kousky vaječných skořápek—opravdu to funguje, i když v katalogu to nepíšou.
Tradiční babiččin recept: malý jarní “pajzl” pro rostliny
Vzpomínám, jak mi kdysi babička dala sklenici popela, lžíci dřevěného uhlí a kompost pod první sazenice. Prý “pro jistotu, kdyby byl špatný rok”. Někomu to přijde přežitek, ale fakta jsou taková: uhlí pomáhá zadržet vodu, popel zvyšuje pH. minulý rok jsem tohle zkusil na salát – vyrostl jak z vody. Červy nebo plíseň jsem neměl žádnou. jestli to byl jenom štěstí, nevím… ale opakovat budu.
Zapomeňte na dokonalost, zkuste “nepořádek”
Zahradnictví není Instagram—trochu starého dřeva nebo cihla pod rajče nevadí. “Hlavně nedávej do skleníku nic lesklého,” říká kamarád Zdeněk z Olomouce. prý odrazy vadí včelám, nevím, jestli je to věda, nebo další zahrádkářská pověra. Každopádně, lepší je zkusit vlastní styl a nebát se malých přešlapů.
Je čas zalít a čekat na první slunce
Ať už jedete na detail jako vaše babička z Tábora, nebo prostě vyhrabete staré kbelíky a vyrazíte do skleníku s holýma rukama, nejdůležitější je začít. První jarní slunce pracuje rychle a rostliny vám odpustí drobné přestupky. Všem, kdo letos začínají poprvé—drýžím palce!
Možná máte svoji babiččinu vychytávku pro jarní skleník, o které se tu nemluvilo? Dejte vědět v komentářích nebo v zahrádkářském fóru—minimálně 3 nové tipy se vždycky hodí. korčoe, je to tak…
