Představte si ráno v lednu, kdy s kávou nakouknete ke svému fíkusu — a on místo sytých listů nabízí jen suché hnědé cáry, připomínající podzimní listí na Jižním Městě. Kdo má aspoň 2 květináče doma, ten to zná. Přiznejme si: každou zimu u nás v Česku v obýváku vznikne malý botanický „detoxikační středisko“, kam nosíme rostliny zachránit, když je nachladíme na parapetu nebo zapomeneme přes svátky zalít. Dá se tomu vůbec vyhnout? mám o tom pár poznámek z vlastní zkušenosti — třeba vám to ušetří pár listů.
Proč rostliny v zimě trpí?
To není otázka jen teorie. Všechny ty černé nebo hnědé listy — to je mix českých radiátorů, zatažených žaluzií a suchého vzduchu, co byste ho skoro mohli prodávat jako chipsy. Nedávno jsem si začal s kolegy zapisovat, kdy se u které pokojovky objevují první fleky. No, většinou to přijde fakt dřív, než napadne sníh. A soused z vedlejšího patra tvrdí, že v Brně je to ještě horší… Ale to už je možná jen jeho subjektivní pocit.
Nedostatky, které vedou k problémům
- Přelití vs. přesušení – lidi často zalévají stejně, jako v červenci, ale v zimě už rostliny tolik vody nepotřebují.
- Suchý vzduch – zvlášť pokud máte topení na „úplný kotel“ a okna zavřená na doraz.
- Studený průvan – okno na větračku plus průvan, a viola: černý list jako nový trend.
- Nedostatek světla – tma jak ve sklepě a květináč u radiátoru. Nepomůže ani písničky Lucie Bílá.
Jak dávat rostlinám v zimě šanci?
Nemusíte být hned Růžena z botanické zahrady. Stačí pár smysluplných kroků. Měsíc zpátky mi táta říkal, že „ta tvoje monstera v zimě vždycky zakrní“. Vyzkoušejte tohle:
- Přesun od radiátoru – posuňte květináč dál od sálajícího tepla, byť o 50 cm. Opravdu rozdíl, věřte mi.
- Pravidelná, ale umírněná zálivka – v zimě čekejte, než vrchní část substrátu proschne. Žádné „před domem a po návratu“ – prostě s rozumem.
- Rosit nebo zvlhčovat vzduch – nějaká miska s vodou, nebo úplně oldschool ruční rozprašovač. Kolega má dokonce zvlhčovač Philips; já si vystačím se zavařovačkou na parapetu…
- Dopřejte světlo – rozumné místo – někdy třeba budou lepší i krátce rozsvícené světlo, pokud máte tmavší kout. Tady neslibuju zázraky, ale aspoň pokus.
- Průvan – bacha na to – půlhodina s oknem dokořán a mladá káva spadne listy. zkusit eliminovat ten proud.
Kdy začít s ochranou?
Možná tip, který zní jednoduše, ale málokdo na něj myslí: začněte dřív, než si myslíte. Jakmile se zkrátí dny a začnete venku stahovat zipy u bundy, je čas něco změnit i u rostlin. Někdy stačí tři týdny prohry a už je pozdě — vánoční kaktus už pak nespasíte, to vím ze svého balkónu na Žižkově.
Místní tipy z Česka, co fakt fungují
- Stará dobrá mokrá houba na radiátor (mama vždy radila — a funguje!)
- Krabička s keramzitem pod květináč a trocha vody
- Zimní ventilace jednou denně — ale krátce, klidně v 7 ráno, dokud je vzduch nejvlhčí
- Některé druhy pokojovek jsou v zimě lepší v chladu – třeba fíkus u východního okna v kuchyni u kamarádky funguje skvěle, i když já mám jinou zkušenost
Co dělat, když už listy zčernají?
Neblbněte a nestříhejte vše hned. Počkejte den, někdy to není tak zlé, jak se zdá. Suché listy se dávají pryč, ale zbytek nechte — většinou se rostlina ještě zbrchá. pokud zčerná víc jak třetina, zkuste jí dát do karantény a radikálně změnit péči. Jinak – někdy prostě smůla, i když děláte vše správně…
Vlastní zkušenost na závěr
Minulý rok mi v lednu komplet odešel starý filodendron z Ikey. U kaktusu ze Sadů mi to ale naopak poprvé klaplo, když jsem dal podmisek s keramzitem a nehrotil větrání. V našem chatu se stejně každý rok najde někdo, komu něco zhnědne nebo upadne… takže nejste sami.
A jak jste na tom vy? Máte svoje triky, nebo spíš už radši přes zimu chodíte do botanické zahrady? Dejte vědět v komentářích, nebo zkuste letos jeden z těchto tipů a třeba překvapíte sami sebe i své rostliny.
