Na první pohled se zdá, že skleník je pro rajčata, papriky a salát hotový ráj. Jenže horký červen nebo ospalé srpnové odpoledne — a zelenina padají jako při letním blackout. Nedávno jsme s kolegy v chatu řešili, že kdo nemá automatické větráky nebo složité systémy, často platí daň v podobě spálených rostlin.
přehřívání skleníku zná každý, kdo aspoň jednou zapomněl otevřít okno. Možná se to týká i vás — a jestli hledáte způsoby, jak zachránit úrodu bez další investice, čtěte dál.
Proč se skleníky přehřívají (a proč to řešit hned teď)
Skleník v Česku je hit posledních let. Jenže — bez chytrého větrání teploty stoupají klidně na 45°C ještě před obědem. A rostliny přestávají růst, vaří se kořeny i listy. U mě doma už dvakrát přes léto odešel krásný bazalkový keřík — prostě doslova zmizel během jednoho parného dne.
Podle souseda z vedlejší zahrady je v tom rozdíl, jestli máte polykabonátový skleník z OBI, nebo starší konstrukci s opravdovým sklem. Ale upřímně — bez větrání to moc nezachráníte. Teplo uniká pomaleji, vlhkost stoupá. A začíná boj o přežití.
Tipy, které opravdu fungují (i když jim kolega nevěřil)
- Stínění „postaru” – Stačí i staré prostěradlo, záclona, nebo netkaná textilie. Zavěste je na jižní stranu, nechte klidně na kolících. Moje máma roky používala běžnou plachtu – žádné drama, ale rajčata byla v pohodě.
- Kbelíky s vodou – Pamatujete na sudy na dešťovku? Funguje i obyčejný kýbl s vodou postavený mezi rostliny. Voda přes den odpařuje a tím ochlazuje vzduch. Jasně – nečekejte zázraky, ale aspoň nebudete sklízet rajčata předvařená.
- Větrání „na pankáče” – Jestli máte okna nebo aspoň dvířka, nechte je dokořán. Ve Vršovicích jsem viděl skleník s vylomenými panty – majitel prostě nechal stěnu otevřenou od května do září.
- Zalévání večer nebo brzy ráno – Zalévání během poledne je skoro sebevražda pro mladé sazenice. Voda horká jak polévka, kořeny se dusí… Naopak večerní nebo ranní zálivka udrží půdu chladnější.
- Mulčování – Tenká vrstva posekané trávy nebo slámy zpomaluje odpařování vody a ochlazuje půdu. Někdo dává i kartony, i to funguje.
Vyzkoušel jsem skoro všechno – kromě opětovného zavolání instalatéra, protože na automatiku prostě peníze nebyly. Některé triky mi doporučila kolegyně z práce, jiné jsem si ověřil sám. Nedokážu říct, že vše funguje na 100 %, ale je to lepší než nic. U nás v chatu se osvědčilo prostě komunikovat, zaznamenat, co komu funguje.
Několik vychytávek navíc aneb co jsem slyšel, ale sám nezkusil
- Sprejování střechy vápenným mlékem – prý srazí teplotu i o 5 stupňů (sousedi u Plzně tak dělají každý červenec)
- Dát bílou fólii na jižní část střechy – odstíní prudký sluneční svit, ale světlo pustí
- Obří PET lahve naplněné vodou – fungují jako tepelný polštář, v noci předávají chlad
Je jasné, že některé metody jsou trochu punk. A taky, že záleží, jaký máte typ skleníku, jaké rostliny pěstujete… Vlastně vám neříkám žádnou šíleně převratnou novinku, spíš malé triky, které dávají smysl. Někdy ale právě tyhle drobnosti zachrání sezonu — aspoň u mě na zahrádce.
Co z toho plyne
Na závěr – není ostuda nemít nejmodernější větrání nebo chytré senzory. Většina starých babičkovských rad totiž pořád funguje. Ať už použijete kýbl nebo záclonu, důležité je za pochodu sledovat stav rostlin. Možná máte lepší vychytávku? Napište do komentáře, co vám se osvědčilo. Vždycky rád zkusím něco nového – v horku se fantazii meze nekladou.
Vlastně, jak říkávala moje babička – na zahradě se člověk pořád učí. Takže – dejte mi vědět, co vám letos pomohlo. A užijte si léto bez spálených rajčat!
