Věděli jste, že Češi ročně vypijí kolem 6 kg kávy na člověka? Pár měsíců zpátky jsem v našem panelákovém chatu narazil na docela zapálenou debatu o tom, co vlastně dělat se zbytky kávy — někdo říkal kompost, další prý vyhazovat, jiný mluvil o jakémsi triku „ze starých časů“. Nakonec jsem si řekl: proč vlastně kávovou sedlinu nezkusit jako hnojivo? No, a teď už je to malý rodinný experiment, který chci poslat dál. A babička se jen culí, prý jsme na to zase přišli 40 let po ní…
Proč právě kávová sedlina?
Kávová sedlina — to je ten tmavý „bordel“ na dně šálku nebo v kapsličce. Většina lidí ji automaticky spláchne do odpadu, ale ve skutečnosti je v ní velký potenciál. Obsahuje totiž dusík, hořčík, fosfor i stopy draslíku, a navíc zlepšuje strukturu půdy. nečekejte ale zázraky přes noc — ale na rozdíl od většiny zbytků z kuchyně, sedlina voní a rychle se rozloží.
Kdo by měl zbystřit?
- Majitelé květináčů v pronajatém bytě i vlastníci zarostlých zahrad u Berouna
- Chalupáři s okenními bylinkami
- Lidé, co zkouší „zero waste“ život a mají rádi jednoduchá řešení
Kolega ze Semil tvrdil minulou sezónu, že díky sedlině má povícero květů na muškátech a jahody rostou skoro samy. Pravda, poslední dobou už si ji nechávají i sousedi.
Jak sedlinu používat?
- Nechte sedlinu pořádně usušit — jinak může začít plesnivět (což taky už znám z vlastní kuchyně…)
- Nasypejte ji přímo kolem rostlin do květináče nebo na záhon. Trochu promíchám s hlínou — hlavně pro pokojovky je to pohodlné. Příliš mnoho hnojiva ale škodí, zákal v půdě fakt nechcete.
- Sedlinu můžete i vymíchat s vodou (cca 1-2 lžíce na litr vody), nechat 24 hodin stát a tímto nálevem zalévat. Prý podle mamky tohle zbožňují fialky a hortenzie.
jen pozor — některé rostliny sedlinu „nechápou“, třeba orchideje nebo sukulenty. Tam bych raději šetřil.
Praktické tipy z moravské zahrady
Nedávno jsem četl, že v některých zahrádkářských spolcích už dávají sedlinu do kompostu a prý tím odpuzují slimáky. Možná je to jen náhoda, ale od doby, co to sypeme kolem salátu, máme těch „slizských kamarádů“ méně. K tomu ale — v našem klimatu je třeba sedlinu nedávat ve velkých dávkách, pokud nemáte záhon, co by snesl všechno.
Tip od sousedky: kávová sedlina prý neutralizuje zápach na vermikompostu i v koši se zbytky. Neověřeno, ale kdo nechce mít v kuchyni smrádek, zkuste.
Co čekat a kdy začít?
Nebuďte netrpěliví. První výsledky na bylinkách nebo pokojovkách uvidíte za pár týdnů — v podstatě až po pár zálivkách nebo přisypání. Jediná komplikace nastala, když jsem to na jaře přehnal a dva kaktusy dostaly „černý flek“. Takže s mírou, upřímně.
Proč to (možná) opravdu funguje?
Kromě vitamínů a rychle dostupných látek dokáže sedlina zadržovat vlhkost, což v létě přijde vhod. Navíc se v půdě rozkládá fakt rychle a nekrade rostlinám kyslík jako některé špatně zkompostované slupky od banánu… No, možná mám prostě štěstí, že se moje levandule letos zbláznila do růstu.
V čem je háček?
I babička vždycky říkala: „nepřehánět“. Nehodí se na všechny plodiny a někdy může zvyšovat kyselost půdy – což není ideální pro všechny typy rostlin. To znamená, že sedlina ano, ale všeho s rozumem.
Vyzkoušíte to taky?
Moc rád bych slyšel, kde a jak sedlinu používáte vy — nebo jestli to má u vás podobně dlouhou tradici. Podělte se v komentářích, a kdyžtak mě opravte, pokud to u někoho úplně selhalo. v každém případě — proč nevyzkoušet starý trik, když i dnes šetří peníze (a trochu zabraňuje plýtvání)…
