Na jaře něco kvetlo rychleji než plán, a když se podíváte blíž — mravenci, mšice, housenky. Jasně, nabídka postřiků v hobbymarketu je široká, ale letos jsem to zkusil jinak. Česnek, obyčejný z Lidlu, a trochu času — a výsledek mě dost překvapil (i když soused se spíš smál). Tak pojďme bez příkras: proč a jak to vlastně funguje.
Proč se česnekový nálev vrací na scénu?
Česnek není jen králem české kuchyně — už babička říkala, že kytkám zachrání listy častěji než prudký chemický koktejl. Nedávno jsem četl v jednom zahrádkářském fóru, že česnekový postřik spolehlivě zlikviduje i kolonie mšic, které ničí rybíz u Plzně. Takže žádná babská povídačka, ale metoda, co má logiku: česnek obsahuje sirné sloučeniny a alicin, které většině hmyzáků opravdu nevoní. A pokud se vám doma přemnožili komáři — za zkoušku nic nedáte.
Jak na domácí česnekový nálev krok za krokem
- Potřebujete: 5-6 stroužků česneku (nejlíp český, ale upřímně, i dovoz funguje), litr vody a staré sítko.
- Česnek rozdrťte (sklenicí, hřbetem nože — prostě jak to vyjde) a zalijte vodou. Nechte minimálně 10 hodin louhovat, klidně přes noc na balkoně. Tady bacha: opravdu nevoní krásně.
- Přecedíte a nalijete do rozprašovače. A teď — ošetřete napadené rostliny (listy i spodky). Doporučuju aplikovat buď ráno, nebo večer — přímé slunce není nejlepší nápad.
Tím to ale nekončí. Po dvou dnech koukněte na stav — někdy je potřeba postřik opakovat. Můj soused tvrdí, že stačilo dvakrát a jeho jahody už mšice „nebaví“.
Pro jaké škůdce je nálev ideální (a kde nestačí)?
Z osobní zkušenosti: česnekový nálev perfektně odradí mšice, molice, svilušky a pár babek v naší ulici ho používá i proti slimákům — tam už to ale není taková sláva, i když možná dělám něco špatně. Na mravence kolem růží zaberou dvě tři dávky a jsou pryč. U mandelinek záleží — já jsem byl úspěšný napůl, jeden keřík přežil, druhý ne. Takže univerzální recept to fakt není.
Na co dát pozor (a co vám v obchodě neřeknou)?
- Připravený nálev vydrží maximálně 3-4 dny, pak je z něj spíš domácí parfém „Veselý kompost“.
- U citrusů bývá česnek silný, listy můžou hnědnout (vlastní blbost, přiznávám — tak bacha).
- Lépe vždy vyzkoušet na jednom listu — ne všechny rostliny to snesou.
Nevýhodou je, že česnekový zápach si chvíli „užijí“ i sousedi. Kolega z děčínské zahradní kolonie mi psal, že první dny měli pocit, že bydlí u italské restaurace. Ale lepší než žluté lístky…
Tipy z praxe… a trochu náhody
V našem chatu zahrádkářů řešíme často: proč jednou postřik pomůže a jindy ne? Odpověď jednoduchá není — záleží na teplotě, síle česneku, i na tom, jak moc už je rostlina „v úzkých“. Někdo přidává i pár kapek eko jaru, prý pro lepší přilnavost — já to ale dělám bez něj.
A ještě poznámka: na balkonové bylinky používám radši slabší česnek (polovinu dávky), protože ne vždy chce člověk večeřet koriandr s vůní česneku. Možná vám to bude vyhovovat, možná ne — experimentujte.
Stojí za vyzkoušení?
Česnekový nálev není zázračný všelék, ale stojí pár korun, je rychlý a šetrný k přírodě. Výsledky nejsou vždy stoprocentní, ale často překvapí, i když možná jen na pár týdnů. V našem domě teď voní balkon dost italsky, ale kytky konečně nemají zubaté listy. Zkuste a napište do komentářů, jestli se osvědčilo!
Víc tipů asi v jednom článku nedám — no, vyzkoušejte a uvidíte…