Znáte ten pocit – dáte nové hnojivo svým rajčatům, natěšení čekáte na bohatou úrodu, ale nakonec rostlinám spíš přitížíte? Nedávno jsme o tom diskutovali v našem chatu na WhatsApp a fakt mě překvapilo, kolik sousedů tuhle chybu pořád dělá. Možná jste to taky někdy zkusili: pohnojit — a hned vzorně zalít. Vypadá to správně, ale… ona je v tom malá past, o které se moc nemluví.
Jak hnojivo vlastně funguje? Trocha chemie bez nudy
Vždycky mě fascinovalo, jak přesně hnojiva ovlivňují růst. Chemik nejsem, ale vím tolik — hnojivo je jako superdávka živin, která ale potřebuje čas, aby se vsákla do půdy a rostlina ji mohla přijmout. Pokud okamžitě zalijete, často spláchnete živiny pryč. Voda je zkrátka trochu zbrklá, žene se do hloubky a vezme s sebou to, co právě nasypete na povrch. Výsledek? Peníze v kanále — nebo někde hluboko, kam se kořeny už nedostanou.
Proč zalévání po hnojení škodí?
- Spláchnutí živin — hnojivo se nerozpustí v horní vrstvě půdy, ale steče do podloží
- Spálení kořenů — přílišná koncentrace „hnojivové vody“ může poškodit jemné kořínky
- Větší zátěž pro životní prostředí — ztracené hnojivo končí ve spodních vodách
Jednou se mi to povedlo u ředkviček. Měl jsem pocit, že čím víc péče, tím lepší výsledek. No a přelil jsem to — rostliny zeslábly, pár jich zčernalo. Starý zahradník odvedle se tomu jen smál a říkal: „Trpělivost, chlapče, hnojivo potřebuje čas.“ Asi měl pravdu, i když mě to docela štvalo.
Jak tedy správně postupovat?
- Hnojivo nasypte nebo aplikujte podle doporučení výrobce. Fakt čtěte návod — jednou jsem to podcenil a půlka cibule byla víc žlutá než zelená…
- Cíleně nezalévejte hned. Ideál je fakt aspoň těch 5–7 dní nechat hnojivo „pracovat“. Pokud má být suché počasí delší dobu, stačí lehce rosit listy (ale ne nárazově lít vodu ke kořenům).
- Sledujte rostliny. Pokud začnou povadat, trochu zalít můžete — ale jen minimum.
- Výjimka? Když hnojíte tekutým hnojivem rozpuštěným ve vodě, to už je jiný případ. Tam samozřejmě zaléváte zároveň.
Některé mýty — a realita
Moje máma vždycky tvrdí, že po hnojení musíte zalít, jinak prý „půda hnojivo nenasaje“. Ale kdepak — spíš naopak. U granulovaných hnojiv je trpělivost klíčová. Ostatně, v našem zahrádkářském spolku se traduje historka, jak jeden kolega zalil po hnojení tři dny do slova a do písmene – a pak sbíral z pole jen „supertrávy“. Rajčata skoro žádná.
Praktická rada na závěr
Klíč je jednoduchý: méně je někdy víc—zejména s vodou. Pokud hnojíte klasickými průmyslovými (nebo i domácími) hnojivy, vždycky počkejte. V Praze, Brně i v menších vsích je většina půd s močivým podložím, takže voda rychle proniká dolů a s sebou bere i to, co byste radši nechali nahoře.
možná to zní přehnaně, ale tenhle týden bez zalévání může fakt zlepšit zdraví rostlin (a ušetřit nějakou kačku).
Váš tah: Zkuste to letos jinak?
Dejte mi vědět do komentářů, jak to vidíte vy — držíte se tradic, nebo už nové triky zkoušíte? případně si článek uložte, ať se na jaře nenachytáte podobně jako já tenkrát u těch ředkviček… V každém případě: na zdravou úrodu!
