Věděli jste, že nejčastější vrah pokojových rostlin v zimě je úplně obyčejná konev s vodou? Vážně! V našem domě na Žižkově skončily v kompostu už dvě fíkusové „oběti“. Přitom stačilo fakt jen ubrat s vodou — nebo poslouchat tchyni, která mi to říká od října každý rok. Ale proč to tak je? A jak poznat, kdy je čas na zalévání i když venku mrzne? Zkusím to rozmotat bez příkras a podle zkušeností (možná se pletu, ale snad mně to odpustíte).
Rostliny v zimě usínají. Nebo se aspoň tváří
Základní omyl: myslet si, že rostlina pije stejně v lednu, jako v srpnu. Nedávno jsme to v našem firemním chatu řešili — kolega zaléval stejným tempem všechny své monstery, a divil se, proč listy žloutnou a půda smrdí. Prostě většina pokojovek má v zimě zpomalený metabolismus (no, jako většina z nás po Vánocích). Světla je málo, růst se zpomalí a voda se tolik nevypařuje.
Co se děje v květináči: voda, plíseň a kořeny na suchu
Vlhká půda v zimě je pozvánka pro plíseň, hnilobu a nenápadné uhnívání kořenů – to mi vyprávěla sousedka, když jsem si stěžoval na shnilé šeflery. Zaléváte „pro jistotu“? V zimě to může být nejhorší taktika. Kořeny ztrácí podmáčením přístup ke vzduchu a postupně chřadnou. Listy žloutnou, opadávají, no a zbytek si domyslíte.
- Pokojovky nepotřebují tolik vody, protože v chladu a při nižším světle nerostou.
- Vzduch v bytech s topením je sice suchý, ale substrát vysychá mnohem pomaleji.
- Přelití často vypadá stejně jako sucho – bohužel s horší koncovkou.
Jak (ne)zalévat v zimě: Víc čekat, méně lit
Já už nekontroluju kalendář, ale prst – zní to jednoduše, ale málo kdo to fakt dělá. Pokud strčíte do substrátu prst a je vlhký víc než 2 cm pod povrchem, zalévat nemusíte. Kamarádka má dokonce systém: váží květináč na kuchyňské váze, než se rozhodne! Nevím, jestli na to mám trpělivost, ale funguje jí to.
- Květiny blíž k radiátoru (nedejbože na něm) – sušší, zalijte častěji, ale opatrně.
- Kdo má hodně malou místnost: větrejte, ať se neroste plíseň na povrchu.
- Zvažte odstátou vodu pokojové teploty. Ledová z kohoutku může rostlině v šoku doslova zastavit růst.
Malý tip navíc? Zimní mlžení je někdy lepší než zalévání: já mám rozprašovač po babičce a občas jen orosím listy. Taky mi někdo na fóru psal, že dává ke květinám misku s vodou, když topení jede naplno — aspoň trochu jim to uleví.
Kdy je výjimka? (protože samozřejmě je)
Jsou rostliny jako azalky, které v zimě právě kvetou nebo rychleji rostou — tam pravidlo „málo vody“ úplně neplatí. Stejně tak u mladých sazeniček nebo čerstvě přesazených platí víc sledovat než hádat. Doporučuju taky kouknout na weby českých zahradnictví – často tam najdete konkrétní rady přímo pro vašeho „zeleného mazlíčka“.
A ano, znám i opravdu šťastné lidi, kterým prosperuje každý kaktus i v lednu (i když možná prostě zapomněli zalít v listopadu, no…).
Vlastní zkušenost a malý závěr
Rok zpět jsem přestala zalévat fíkus v ložnici každou neděli, protože vždycky „tak nějak patřilo“ — a přežil zimu krásně zelený. asi je v tom kus štěstí, ale i trochu selského rozumu. Pokud nevíte, čekejte a raději zalijte až později. Vaše rostliny vám to možná neřeknou nahlas, ale… no, prostě tomu dejte čas.
Jak to máte v zimě vy? Nebojíte se o své zelené společníky? Napište mi pod článek — rád zjistím, jestli jsem jediný, kdo zalévá „podle nosu“.
