Zamysleli jste se někdy, proč se vaše třešeň v sadu chová úplně jinak než stará jabloň od souseda? V Česku je řez ovocných stromů skoro národní sport — každý si myslí, že na to má vlastní (a nejlepší) trik. Ale většina lidí netuší, že švestky se musí řezat jinak než jabloně. A víte co? Já jsem to sám léta dělal úplně blbě.
Řez, který rozhoduje o sklizni
Řez stromů zní jako nuda pro důchodce, ale stačí jedno špatné načasování — a sklizeň je fuč. Na vesnici minulý týden můj soused Pepa řešil, proč mu už druhý rok po sobě na švestce v podstatě nic neroste, zatímco jabloně plodí jako zběsilé. No jo, jenže u třešní a slivoní (švestek) hraje roli hlavně doba a způsob řezu. Jabloně vám odpustí víc, to se prostě ví. Třešně a švestky? Ty jsou, pardon, náladové.
Proč je třešeň tak citlivá… a švestka taky
Tajemství je v tom, že peckoviny — tedy třešně, švestky, višně, ale i meruňky — nesnášejí obyčejný zimní řez, jaký běžně děláme u jabloní a hrušní. já jsem to dlouho ignoroval, protože „děda vždycky řezal v únoru a nikdy nic neuschlo“… No, dnešní zimy nejsou jak dřív, navíc peckoviny mají větší sklony k tzv. klejotokům a různým houbovým chorobám, když je poraníte ve špatnou dobu.
- Třešeň a švestka — řežte jedině od pozdního jara do léta, ideálně po sklizni (červenec, srpen), kdy už strom proudí míza jinak, rány se lépe hojí a je menší riziko infekce.
- Jabloň (a hrušeň) — u nich můžete řezat celou zimu až do brzkého jara, snášejí to v pohodě a někdy to dokonce podpoří kvetení.
ale nevěřte všem „strýčkovským radám“ o řezu na podzim — to je skutečná past, hlavně pro peckoviny.
Jak stříhat třešně a švestky, aby (ne)zaplakaly
Pravidlo je zdánlivě jednoduché, jenže já znám lidi, kteří ho přehlíží roky. Zásadní je:
- Vždy použijte opravdu ostrý nůž nebo nůžky (jinak vznikají tržné rány — a ty jsou ráj pro houby)
- Stříhejte za sucha, nikdy ne v dešti nebo mlze — zvlášť letos, kdy i zkušení sadaři z východních Čech hlásili houbové katastrofy po vlhkém jaru
- Řez dělejte čistě a nikdy netvořte „kolíky“ (zbytečně dlouhé pahýly větví, na které si strom neumí vytvořit hojivou tkáň)
- U mladých švestek nechte pár základních větví vyrůst volně — ať mají sílu pro příští roky, krácení většinou nedělá dobrotu
No a pokud máte starou třešeň, kde je polovina korun suchá, někdy už nezachráníte nic… i když, jak říká moje máma, „když ji aspoň očistíš, strom se líp zahojí a možná ještě překvapí“.
Co se stane, když třešně řežete špatně?
Něco vám řeknu — když jsem před pěti lety zkusil radikální zimní řez na třešni, půlka stromu zašla. Možná pech, možná prostě chyba načasování. Pokud peckoviny stříháte v zimě, rány se nehojí, proudí míza, strom „pláče“ (vyteče vám doslova čirý sliz). infekci máte doma rychleji, než vyběhnete pro dezinfekci. U jabloně? Tam by se v 90 % případů nestalo nic.
Navíc třešeň se nespokojí s každou ranou — jestli to přeženete s prosvětlováním, přestane plodit, nebo začne růst do výšky jak blázen (a sklízet z toho pak… no vy víte).
Tipy pro české zahrady, které jsem si vyzkoušel
- Po řezu vždy potřete větší rány speciálním stromovým balzámem — pražský zahradník mi jednou doporučil obyčejný latex, ale to už je jak z 80. let
- Nekombinujte řez švestky a třešně do jednoho dne s řezy jablek — většinou skončíte zmateni, co na které větvi dělat
- Méně je víc: když si nejste jistí, raději ustřihněte méně. dorostou
Vlastně bych řekl, že řez třešní a švestek mi přišel složitější než jabloně. Ale po pár pokusech a omylech — a hlavně sdílení s kolegy v našem zahradnickém chatu — už se toho nebojím.
Když nevíte, zkuste to prostě později
Vím, že témat o řezu stromů je plný internet i vesnické hospody (stačí si objednat pivo v Lomnici nad Popelkou). Ale vážně to není věda. Chcete šťavnaté třešně a švestky? Řežte až po sklizni, ne v zimě.
Máte jiný tip nebo vám v sadu funguje něco úplně jiného? Napište do komentářů. A klidně pošlete fotku své třešně — aspoň budeme mít co řešit příští víkend…
