Všimli jste si někdy, že některé vaše pokojovky v zimě prostě „umřou na místě“, ať se snažíte sebevíc? Mně se to stalo loni v lednu — žal, když vám odchází monstera, se těžko vysvětluje i sousedce z vedlejšího bytu. Ale proč se to opakuje skoro každou zimu? Nedávno jsme to řešili v našem malém chatu s kolegy. Výsledek mě docela překvapil.
Co se během zimy děje v našich bytech?
na první pohled – topíte, čistíte listy, zaléváte s rozumem. Ale zimní byty se proměňují v suché pustiny. Topení bere ze vzduchu takovou vlhkost, že by i Sahara záviděla. Představte si, že vaše kytky jsou najednou v jiném klimatu. Moje kamarádka Jana z Brna říká, že jí v paneláku spadne vlhkost i na 30 %. To je jen krok od katastrofy pro většinu zelených krasavic.
Světlo? Nedostatek. A kvůli tomu i méně života
Zima u nás — no, to jsou tři hodiny rozumného světla denně, zbytek je šero. Pro spoustu druhů, které doma máme, je to už dávno „signál k přežití“, ne k růstu. Trochu mě překvapilo, že to i zkušenější pěstitelé podceňují. Nedávno jsem četl studii z univerzity v Olomouci, že v zimě kytky dostanou i o 70 % méně světla než v létě.
Možná vám někdo poradil, že „je stačí dát blíž k oknu“. Ale okno na sever? Tam by nevyrostla ani petržel. Pokud tedy nemáte speciální lampu — a přiznejme si, kdo je má doma běžně…
Přelévání a špatná zálivka – zimní klasika
Další „klasika zimních hříchů“: zaléváme stejným tempem jako v létě. Jenže kytka toho v chladu a tmě moc nevypije. Přemokřený substrát a kořeny ve studené vodě — to je pro spoustu druhů vstupenka na onen svět. Můj kolega Tomáš mi vyprávěl, že mu spadla celá kolekce sukulentů, protože měl utopený květináč.
Nejtěžší – suchý vzduch a neustálý průvan
Vlhkost jsme už nakousli, ale něco vás možná překvapí: některé druhy nesnáší otevřená okna a průvan. Věřte nebo ne — příliš časté větrání dokáže nadělat škody. Moje máma vždycky říkala: „Fialka a pelargonie, ty večer nezvládají studený šok.“ A má pravdu, sám jsem to viděl.
Které chyby děláme nejčastěji?
- Nevyhýbáme se radiátorům – čili stojí přímo nad zdrojem sucha
- Myslíme, že více vody pomůže proti suchu
- Přestavujeme kytky z místa na místo – stresují se
- Zanedbáváme odstranění opadaných, žlutých listů
- Nedoplňujeme živiny a ignorujeme prach na listech
Jak tedy vaše rostliny opravdu zachránit (alespoň většinu)?
- Dopřejte jim vyšší vlhkost – stačí obyčejný rozprašovač, zvlhčovač nebo „paletka“ s vodou u topení.
- Snižte zálivku – kontrolujte substrát, v zimě zalévejte o polovinu méně.
- Přesuňte je blíž ke světlu – klidně i na parapet, ale bez přímého kontaktu s topením.
- Čas od času otřete listy – prach brání dýchání a snižuje světelnou účinnost.
- Nevystavujte je průvanu a drastickým změnám teploty.
A malý tip – pokud v zimě přijdete třeba o jednu kytku, nezoufejte. Jaro často zachrání i to, co vypadá „za zenitem“.
Vlastní zkušenost – a možná jen klika?
Měsíc zpět jsem přesunul orchidej, kterou jsem málem odepsal, blíž ke světlu. Opatrnější zálivka a zvlhčovač udělaly, že teď vyhání nový stonek. Možná jsem měl prostě štěstí… nebo to konečně bylo správně. V našem paneláku jsme pak zkusili změnit úplně stejnou péči u tří sousedů — a výsledky byly, jak se říká, “každý pes jiná ves”.
Závěr, co vlastně poradit…
Pokojovky v zimě nejsou o “ideální tabulce”, ale o malých vylepšeních. Tak zkuste experimentovat i vy — a napište, co překvapilo vás. Možná vám to přijde zvláštní, ale někdy prostě stačí trošku změnit rutinu a… kytky přežijí všechny pražské zimy, i když ne všechno půjde podle představ.
Vlastně v tom trochu vidím poetiku: dokonalý byt bez opadaných listů neexistuje. No vy rozumíte.
