Snad každý má doma nějakou tu kytku na okně—má to být hlavně radost. Jenže zima? To je pro pokojovky trochu jiný vesmír. Nedávno jsme to řešili i v našem domovním chatu a vznikla kolem toho menší debata. Věděli jste třeba, že některým kytkám stačí v zimě skoro sucho? A u jiných se zbytečným zaléváním připravujeme malou botanickou tragédii…
Proč v zimě vůbec řešit zálivku?
Na rozdíl od léta, kdy si květiny libují na slunci a pravidelně žízní, zimní měsíce jsou pro ně obdobím spánku. Slunce je málo, vzduch v bytech suchý, a hlavní vegetační cyklus se zpomalí—jako když někdo přepne na úsporný režim. takže moje stará fíkuska na parapetu skoro vůbec nevysychá, zatímco v červenci skoro pije vodu na litry. Prostě rozdíl je tu markantní.
Co se přes zimu děje s rostlinami?
Pamatujete, jak ve škole učili o fotosyntéze? V zimě její tempo znatelně zpomaluje. Rostliny tolik „nepracují“, nemají sílu ani chuť růst. Některé, jako třeba zamiokulkas nebo starý dobrý sansevieria, skoro stagnují. Takže kdybych jim dál lila vodu jako v červnu, začaly by hnít—fakt se mi to stalo, když jsem před dvěma lety zabil mojí první marantu.
Jak poznat, kdy a kolik zalévat?
Jednoduché pravidlo (a v praxi mi jej připomněla kolegyně z HR, která je kytkový ninja): půda musí být před dalším zalitím skoro suchá. Zkuste třeba prstem hrábnout 2–3 cm hluboko—když je substrát suchý, teprve zalít. V zimě to klidně znamená každé tři týdny, záleží na typu rostliny a teplotě v bytě. Kapradiny nebo begonie? Ty si vody vezmou víc, ale pořád opatrně.
Typické chyby—tak trochu i moje minulost
- Přelévání — asi nejčastější zabiják. Kořenový bal ve studené vodě=hniloba
- Studená voda z kohoutku — zkusili jste někdy dát aloe ledovou sprchu? Já jednou a už to neudělám
- Zálivka v podvečer — ve vlhku a chladu během noci riskujete houbové choroby
Triky, které u nás fakt fungují
- Vodu nechte odstát, ať má pokojovou teplotu
- Pokojovky v zimě zalévat spíš ráno, když je doma tepleji
- Místo rozprašovače používat navlhčený hadřík na listy (zejména u fikusů)
- Skupiny květin blíž k sobě—zvyšují si vzájemně vlhkost vzduchu, a nemusíte zvlhčovat tak často
Taky doporučuji během zimy přibrzdit s hnojivy. V létě, jasně, ale teď to pro většinu rostlin bývá jen zbytečná zátěž.
Kdy má smysl zalévat častěji?
Výjimky existují — mladé řízky, bylinky u okna i některé exotické druhy chtějí trochu víc pozornosti. Pokud máte ložnici na jih a teploměr tam neklesá pod 21°C, tak klidně zalijte jako obvykle—ale v klasickém pražském bytě s topením na minimum většina květin fakt počká. Moje tchýně například nechává kaktusy úplně na suchu do března a prý jí kvetou líp—možná se pletu, ale něco na tom bude…
Co si z toho odnést? Shrnutí – a trochu toho selského rozumu
Kdybych měl celý ten zmatek kolem zálivky shrnout: zima je pro pokojovky čas klidu. Zalévejte méně, klidně riskněte delší intervaly. Spíš hrozí přelití než žízeň. sledujte půdu, použijte palec, ptejte se babičky nebo sousedky—každá kytka i každá domácnost je jiná.
Tak nějak to mám za ty roky vyzkoušené—i když může to být u vás trochu jinak. Máte nějaký vlastní trik nebo historku s přelitím? Podělte se dole v komentářích, docela mě to fakt zajímá. Však rostlin není nikdy dost, že jo…
