Na jaře všichni sázejí sázky na rajčata—a pak šok, najednou listy jak spálené od slunce. Nedávno mi kolega v práci ukazoval fotky svých „upečených“ sazenic a tvrdil, že nic podobného ještě neviděl. Přitom teploměr ve skleníku ukazoval pohodových 20 °C, maximálně 22. Proč se tohle vůbec děje? A jde tomu vůbec zabránit, když se člověk snaží fakt poctivě?
Skleníkový efekt v akci aneb proč teploměr lže
Mnoho lidí má skleník za bezpečnou zónu—chrání před větrem a je o pár stupňů teplejší. Jenže ve skutečnosti to znamená i větší riziko popálení listů. Na teploměru jste v klidu, ale na listech rajčat to může být úplně jiná story.
Problém je, že skleník sice drží teplo, ale zároveň propouští hodně UV záření. Sklo či polykarbonát slunce „vyžene“, jenže vzduch zůstane v pohodě. Listy se ale na přímém slunci mohou zahřát víc než okolí—i když je venku (nebo podle teploměru uvnitř) právě těch dvacet. Měřili jsme to u táty na zahradě infra teploměrem, a zatímco uvnitř ve stínu bylo 20,5 °C, povrch listu přímo na světle měl skoro 35. Vážně.
Nejčastější chyby, kvůli kterým rajčata trpí
- Příliš prudké větrání: otevřete všechno najednou, vznikne průvan a mladé listy jsou v šoku.
- Přímé ostré slunce bez stínění: skleníkové folie nezachrání vždycky—spíš se v nich listy uvaří jak ve fóliovníku někde v Polabí.
- Přesazování rostlin rovnou „do výhně“: sadební rajčata bez aklimatizace to skoro vždycky odnese pár spálených lístků, i když je chladno.
- Ranní zálivka na rozpálené listy: kapky vody fungují jako lupa, to říkala už moje babička a… měla pravdu.
Jak tomu zabránit? Pár ověřených tipů (které mi fakt fungují, i když možná ne všem)
V minulosti jsem věřil, že když budu zavírat a otevírat podle počasí, bude hotovo. No—nebylo. Tady jsou kroky, které pomohly mně i sousedovi proti „opalovačce“ rajčat.
- Stínicí síť nebo noviny: Když začne pražit dopolední slunce, chytrá stínící tkanina dokáže snížit teplotu listů i o 10 °C. Nemáte? Obyčejné noviny přilepené na sklo okolo rajčat jsou lowcost klasika, viz soused Franta a jeho „novinový skleník“.
- Zvykejte rostliny na slunce postupně: týden před přesazením si sazenice dávám na okno nebo ven na stůl, začínám na hodině denně a navyšuji, jinak to fakt shoří. Jednou jsem to zkusil bez toho a dopadlo to… no, nemusím říkat.
- Ranní větrání, nikoli prudké větrání: Skleník otvírejte radši dřív ráno, ne až ve dvě odpoledne, kdy je list už „upečený“. Postupné proudění vzduchu nešokuje (snad jedině u nás, když sousedka začne sekat trávu pod okny).
- Zalévejte ke kořenům: Kapky na listech? Ideální cesta, jak si „uvařit“ rajče během slunečného dne.
Je to popálenina, nebo plíseň?
Upozornění pro začátečníky: spálené listy mají hnědé až bílé fleky na vršku, často „papírově“ tenké. Plíseň spíš šedne, fleky bývají jakoby mastné a rychle se šíří dál. V naší zahrádkářské skupině na Facebooku už tohle porovnání vyvolalo pár hádek—přestože praxe je tu jasnější než teorie.
Proč to letos řešit právě vy?
Popravdě, ať už jste zkušený zahradník, nebo vysázeli první semínka teprve letos, tohle téma vás nejspíš nemine. S každým jarem je to zkouška odolnosti pro vaše rajčata… a trochu i pro nervy. Letos už vím, že za 20 °C ve skleníku je to jen číslo na teploměru. Jak na to půjdete příště?
Máte vlastní zkušenosti, tipy nebo „skleníkové zážitky“? Dejte vědět do komentářů nebo pošlete fotku—rád se inspiruji. A jestli řešíte dilema, jestli skleník vůbec má smysl—o tom až někdy příště, až se budu míň rozčilovat…
