Vážně – na posledních rodinných grilovačkách jsme s kamarádem probírali, co dělat s mšicemi na zahradě. Všichni lovili v paměti babské rady, ale málokdo věděl, že banánová slupka je něco jako tajná zbraň. Žádný chemický postřik, žádné složité návody — prostě obyčejný bio-odpad, co většina z nás automaticky hází do koše (nebo v lepším případě do kompostu). Ale možná děláme chybu.
Proč jsou banánové slupky dobré pro vaše rostliny?
Banánová slupka obsahuje spoustu živin, které pokojovky i zahrádka ocení — hlavně draslík, hořčík a fosfor. Něco podobného mi říkala už moje máma, když jsem byl malý a podsouvala mi slupku „jen mezi kořeny, ať kytička leze“. Ale nejenže podporuje růst a kvetení — přidává i bonus: odhání mšice. A to prostě chcete, pokud jste někdy zjistili, že vaše milovaná růže začíná žít vlastním, velmi nevítaným životem…
Jak na to? Banánová slupka jako domácí repelent na mšice
- Čerstvá slupka: Stačí ji nakrájet na menší kousky a zahrabat kolem rostliny. Pár dnů a mšice mizí — prý jim nevoní vysoký obsah draslíku (aspoň to tvrdil kolega z práce, který tomu docela rozumí… i když kdo ví, třeba měl jen štěstí).
- Nálev z banánové slupky: Zalijete slupky vodou, necháte pár dnů stát (doporučuji zahradní sud, doma by to mohlo trochu zapáchat — fakt, osobně vyzkoušeno) a tím pak rostliny postříkáte.
Nedávno jsem o tom četl diskuzi v jednom chatovacím fóru — někteří narazili na problém s mravenci, prý je slupky taky přitahují. Takže všeho s mírou, jak říkávala babička.
Funguje to opravdu? (Zkušenost z pražského balkónu…)
Zhruba před třemi měsíci jsem to zkusil na vlastní kytky na balkoně v Modřanech — hlavně na rajčata a pelargonie, které mšice milují snad víc než já banánové mléko. Výsledek? Mšic bylo očividně míň, ale zmizely úplně až po kombinaci s klasickým sprchováním rostlin (hadicí, ne luxusní sprchou – dík za dotazy sousedů z vedlejšího paneláku). Takže zázrak možná ne, ale rozhodně funkční nápad a rostlinám slupky očividně svědčí.
Na co dát pozor – a proč slupky nenechávat prostě všude?
- Pokud je ven hodíte bez zakopání, přilákáte slimáky. To mám taky potvrzené — soused mě minulé léto nepochválil.
- Nepřehánějte to — stačí jedna slupka na menší květináč. Na větší záhony max. 2–3 kusy.
- Slupky ideálně bio, neošetřené pesticidy. Ty z hypermarketu někdy smrdí i mě, natož rostlinám.
Můj kolega mi radil slupky před použitím opláchnout. Člověk nikdy neví — i když teorie, že banán je nejradioaktivnější ovoce, je asi přehnaná, že jo…
Alternativy? Jasně. Ale proč to nezkusit…
Jistě, můžete použít kupované spreje, mýdlové roztoky, odvarky z kopřiv. Ale když máte pár slupky týdně navíc, proč je prostě nevrátit přírodě — a nenahradit (aspoň částečně) chemii. V našem komunitním záhonku si toho všimli rychle: „Hele, kde jsi vzal ty silné rajčata?“ — „No, banán…“. Víc k tomu asi není potřeba.
Tak co – necháte tomu šanci?
Vyzkoušejte, až sníte příště banán (český, africký — to je jedno). Nemusí to být zázrak hned napoprvé, dost možná budete ždímat i druhé kolo slupky. Ale vyhazovat je opravdu škoda. Pokud máte jiné, vlastní triky, pište — zajímalo by mě, co funguje právě u vás, protože v zahradničení je hlavní dívat se kolem sebe.
vlastně to celé dává smysl — co jednomu zbyde, druhému zachrání kytku. Však vy víte.
