Znají to snad všichni, kdo mají aspoň malý kus zahrady: opřené v rohu stodoly staré dřevěné hrábě, už trochu rezavé a možná dokonce bez pár zubů. Spousta lidí by je rovnou poslala na skládku, protože „na moderní práci jsou už k ničemu“. Ale nedávno jsme to v našem zahrádkářském chatu dost řešili, a ukázalo se, že právě tyhle relikvie mají vážně překvapivou hodnotu. V tom je asi ta největší irónie — co je pro jednoho odpad, je pro druhého poklad.
Proč staré hrábě hned nevyhazovat?
Odpověď je jednoduchá: staré hrábě mají kouzlo, které plastové novinky nenahradí. Jejich dřevěná konstrukce vydrží klidně několik generací – můj soused z Chýně prý pořád používá hrábě po dědovi, i když mají už třetí násadu.
- Staré dřevo – často z jasanového dřeva, které je pružné a neštípe se
- Ruční výroba – žádné tovární vady, drží pohromadě i po letech
- Unikátní tvar zubů – vážně, zkuste najít dnešní hrábě s tak jemným rozestupem
Co se starými hráběmi dělat?
Jasně, pořád jimi můžete hrabat trávu nebo listí — na to jsou původně určené. Ale v našem kladenském kroužku jsme si z toho udělali celou disciplínu, kdo z hrábí vyrobí šikovnější vychytávku. Víte například o těchto možnostech?
- Organizér na nářadí: hrábě pověsíte na zeď a najednou máte originální věšák na klíče, drobné nářadí, nebo třeba zahradnické rukavice
- Stylový držák na skleničky: vím, že to zní zvláštně, ale u nás na zahradní party měl největší ohlas právě dřevěný „stojan na víno“ z hrábí
- Věšák na bylinky: není nic snazšího než zavěsit hrábě nad kuchyňský stůl a sušit na nich rozmarýn, tymián… no, chvilku to i hezky vypadá
- Opora pro rostliny: rozbité hrábě jednoduše zapíchnete do země a necháte po nich šplhat fazole nebo cukety
Možná to zní přehnaně, ale někdy koukám na Pinterest a říkám si, že Češi byli v „upcyclingu“ dřív, než to bylo cool.
Kdy se s hráběmi rozloučit?
Žádná věc není nesmrtelná. Pokud dřevo rozežral hmyz nebo násada při pohledu povolí, zachraňujte už maximálně na kutilské projekty. Na hrabání se rozvrzané hrábě nehodí – nevěřte všem retro radám z Facebooku.
Tip z vlastní zkušenosti
Měsíc zpátky jsem získal od babičky pár oprýskaných hrábí, a původně jsem si říkal, že konečně uklidím kůlnu. Ale když jsem viděl, jakou radost z nich mají děti (hrabaly o sto šest, naháněly se pod stromy), dost jsem změnil názor. Někdy je v těch starých věcech víc života, než čekáte — i když možná je to jen moje sentimentální nálada.
Všeho s mírou…
Jasně, nejsem si jistý, že každý starý kus má cenu zlata. Ale rozhodně příště popřemýšlím dřív, než něco poputuje do popelnice. V našem počasí a půdě, kde se věci rychle kazí, je občas lepší starou věc zachránit, než honit nové trendy. No, vy to asi víte stejně dobře — nebo ne?
Dejte vědět
A co vy? Používáte ještě staré hrábě, nebo skončily dávno ve sběrném dvoře? Pište do komentářů, nebo si článek uložte — třeba se vám bude hodit za rok na jaře, až zjistíte, že nové hrábě nejsou zas taková výhra…
