Věděli jste, že prachobyčejné vaječné skořápky nejsou odpad, ale hotový poklad pro každého, kdo má aspoň pár květináčů na balkoně nebo minizahrádku za domem? V minulém týdnu jsme s kolegy ve firmě debatovali, jestli se skořápky vůbec vyplatí sbírat — názorů bylo tolik, že by z toho jeden napsal knížku. Některým sousedům to doma leží v misce dny, jiní je hned sypou na kompost. Mně mamka už od dětství říkala „Ne, nevyhazuj je! To je škoda.“ A podle toho, co jsem si zjistil, měla pravdu, i když pár pochybností tu je…
Co vlastně vaječné skořápky obsahují (a proč to zajímá zahrádkáře)
Ať už kupujete vajíčka v Albertu nebo na malém trhu u hlavního nádraží, skořápky mají něco společného: je v nich až 95 % vápníku. Navíc ještě kousek hořčíku, fosforu a dalších minerálů. Tady je stručný výčet toho hlavního:
- vápník (zásadní pro zdraví půdy i rostlin),
- hořčík (pomáhá proti žloutnutí listů),
- malé množství draslíku, železa a zinku,
- stopové prvky — no, těch je tam spíš pro formu.
A teď proč na tom záleží: spoustě českých půd schází právě vápník, hlavně pokud pěstujete rajčata, papriky, nebo hortenzie (mimochodem, kamarádka z Plzně teď na jaře vyprávěla, jak jí díky skořápkám rozkvetl i starý růžový keř — třeba je to náhoda, ale cosi na tom bude).
Jak je správně používat: rychlý návod od lidí, co nesnáší plýtvání
Jsou tady dva základní způsoby. Můžete je drtit — fakt někteří to dělají hmoždířem, jiní jen rukama (bacha, občas se ostrý kousek zabodne pod nehet). Dál buď:
- Posypete skořápky kolem rostlin. To prý odrazuje slimáky — a že letos jich je u nás v Ústí požehnaně. Účinnost? No, těžko říct, asi záleží na druhu šneků…
- Přidáte rozdrtené skořápky do kompostu. Tam se rozloží a obohatí zeminu přímo pod nohama rajčat nebo dýní. Soused od naproti říká, že poleje kompost horkou vodou, prý to urychlí rozklad — nemám ověřeno, ale vypadá to zajímavě.
- Použijete skořápky jako minikovky na předpěstování sazenic. Prostě do půlky vejce hlína, semínko a až to vyroste — šup s celou skořápkou do záhonu. Ušetříte kelímky i čas. Jen dát pozor, aby skořápka opravdu praskla, jinak kořínky ven neprojdou.
Tipy a pár (ne)ověřených legend
Na našem chatu se řešilo, jestli má smysl skořápky proplachovat, než je použijete — někteří tvrdí: „Musí být čisté, jinak přitáhnou myši“, jiní to hází na hromadu i s vajíčným bílkem. Upřímně, dělám to podle nálady, zatím myši v kompostu nebyly.
Co je ale důležité: vaječné skořápky se rozkládají pomalu. Nečekejte efekt za týden. Na výsledky si počkáte sezónu — ale pak rostliny jen kvetou. A ještě jedna drobnost — na kyselomilné rostliny (azalky, borůvky, rododendrony) skořápky raději nedávat, můžou jim uškodit. Tohle mi připomněl kolega, co měl z borůvek najednou žluté listy. Bod pro něj…
Proč to (ne)funguje?
Zní to logicky, ale rozhodně se neshodnou všichni: Některé zahradnické weby tvrdí, že rozložení skořápek je tak pomalé, že krátkodobě moc nezabírají. Za mě je lepší než nic — alespoň máte dobrý pocit, že něco vracíte zemi nazpět. A těch pár gramů odpadu navíc, no, to si příroda poradí sama.
Malý závěr…
Za mě se vyplatí skořápky nevyhazovat — i kdyby jen proto, že jarní zelenina ze záhonu potěší o chlup víc, když víte, že tam skončily zbytky vašich snídaní. Možná to není lék na všechny zahradnické trable, ale komu by vadila trocha experimentu? napište do komentářů, jak to máte vy — a jestli máte doma jiný netradiční tip na využití kuchyňských zbytků. Však víte, někdy z toho může vzniknout nová rodinná tradice.
