Možná jste to už někdy slyšeli: Český zahrádkář nevyhazuje skoro nic, co by ještě mohlo posloužit. Ale víte, že z obyčejných PET lahví si můžete postavit pařeniště, které vydrží několik sezon? Nedávno mi kamarád tvrdil, že tím ušetřil stovky korun a ještě má čerstvou bazalku, když jiní teprve sází semínka. No — trochu jsem mu nevěřil, tak jsem to zkusil sám.
Proč právě PET lahve?
Upřímně, v každé české domácnosti se jich najde víc, než bychom chtěli přiznat. V Penny dostanete vodu v balení po šesti, na chatě mi je vozí známí “pro jistotu”. Co s tím? Skvělá vlastnost PETek je, že jsou lehké, odolné a dobře udrží teplo. A navíc, nevadí jim déšť ani jarní sníh — což v Krkonoších zažil snad každý…
Mimochodem, v jednom zahrádkářském fóru psali, že kdo PETky natře bílou barvou, chrání sazenice před spálením sluncem. No, já to nezkoušel — zatím dávám průhledné. Každopádně, spotřeba je tak 40–60 lahví podle velikosti pařeniště.
Jak na to krok za krokem
-
Vyberte lokalitu
Fakt doporučuju místo, kde je slunce aspoň půl dne — ideálně u plotu nebo na okraji skleníku. Soused mi říkal, že v polostínu mu to moc nefungovalo, tak bacha. -
Nastříhejte lahve
Odstřihnout spodní část — stačí 2–3 centimetry. Z lahví vzniknou válce. Z víček můžete udělat drenážní otvor, nebo je nechat zavřené. Tady záleží, jestli plánujete větrat (já většinou otvory dělám). -
Sešijte nebo svažte dohromady
Používám drát — domácí zbytek z elektroinstalace, ale někdo dává stahovací pásky nebo silon. Stačí spojit jednotlivé válce vedle sebe, pořádně utáhnout. -
Vytvořte „stěny“ a „střechu“
První řadu lehce zapíchnu do země, další stavím nad sebe jako cihly — drží to překvapivě dobře. Vrch zaklopím taky PET lahvemi, nebo starým oknem (letos jsem měl jedno z inzerátu za odvoz).
Vypadá to sice trochu punkově, ale sousedka mi říkala, že prý je to lepší než plastová tkanina, kterou prodávají “za raketu” v hobbymarketech.
Co do takového pařeniště patří?
Typově ideální pro bazalku, petržel, ředkvičky. V březnu už sázím saláty, měsíc zpátky jsem v něm předpěstovával dýně a cukety. Když je venku mráz, PETky drží teplo docela dlouho — v noci jsem uvnitř naměřil klidně o 7 stupňů víc než venku. I můj kolega z Olomouce říkal, že takhle zachránil okurky před posledními jarními mrazíky.
Vyplatí se to? Zkušenosti a tipy
- Je to zadarmo nebo téměř — lahve byste stejně vyhodili.
- Vydrží dvě, tři sezóny — hlavně pokud na zimu uklidíte střechu dovnitř.
- Možná nevypadá „instagramově“, ale funguje. Kamarádka mě minule žádala, ať jí takové vyrobím na balkon. No, docela výzva.
- Není potřeba žádné lepidlo, jen šikovné ruce a nůžky.
- Děti to baví — synovec mi pomáhal sestavit “miniskleník” pro jahody, a ještě mě nutil natírat PET lahve fixami.
Možná to není řešení pro všechny — letos mi vítr jednu stěnu shodil, musel jsem přidat ještě dvě cihly do základů. Ale jinak, z nouze ctnost… a na čerstvou pažitku si ani v dubnu nestěžuju.
Co dál? Nebojte se experimentovat
Tahle recyklace není jen eko, ale i trochu setkání “staré školy” a dnešní doby. Pokud už jste zkusili klasický fóliovník a znáte jeho plusy i minusy, PETkový pařeniště vás možná překvapí. V našem chatu jsme včera řešili, kdo začne stavět “maxi verzi” přes celé záhony — jsem zvědavý, jak dlouho to vydrží…
Tak v tom je asi celé kouzlo — ze starých lahví něco vyrobit, ušetřit a ještě mít radost z vlastního. Pokud zkusíte nebo máte jiné triky, napište mi do komentářů. Inspirace není nikdy dost, co myslíte?
