Věděli jste, že i na vašich jahodách závisí víc na starých lidech než na moderních materiálech? Nedávno mi sousedka – paní Kučerová, co má na své zahradě jahody, jaké většina vidí jen v reklamách na supermarket – povídala, že mulčovací textilie je „pěkně na prd“. Trochu mě tím rozhodila. Přitom všude slyšíme, že moderní způsoby pěstování nahrazují lety ověřené triky. Co když jsou to ale právě babiččiny návody, které v téhle jahodové loterii vyhrávají?
Moderní mulčování: Klady i slzy
V posledních letech se všude rozmáhá mulčovací textilie — v zahradnictvích máte pocit, že bez ní jahody snad ani nevyrostou. Určitě jste slyšeli, jak díky ní nemusíte tolik plít, nedostane se ke keříkům tolik plevelu… Jenže v našem maloměstském chatu měsíce zpátky někdo psal, že mu pod textilií začaly hubnout kořínky a po dešti prý plevel stejně prorazí. Zkušenost mám podobnou. Jistě, na začátku paráda — ušetřený čas, jahody čisté, ruce bez bláta. Ale po dešti stála na textilii voda, keříky se dusily a na některých dokonce plíseň.
Babiččiny rady — méně stresu, více jahod?
Nad mulčováním slámou (nebo posekanou trávou) mnozí mávnou rukou. Přitom právě to mělo u našich babiček velkou tradici. Pamatujete, jak voňavá sláma chránila záhony před výkyvy teplot i slimáky? Mamka vždycky říkala: Ta sláma nejen izoluje kořínky cíleně proti přehřívání, ale taky postupně uvolňuje živiny, když se rozkládá — což textilie nikdy neudělá. Ano, trochu víc plevelu, to uznávám. Ale povrch kolem rostlin je živý, pod slámou se drží vlhko i během veder, a když zaprší, zem vsákne vodu prakticky hned.
Praktické srovnání? Vyzkoušeli jsme oboje
Měsíce zpátky jsem zkusil vedle sebe dva záhony — jeden s textilií a druhý obyčejně: na půdu přišla jen sláma ze statku. Nečekal jsem zázrak, ale rozdíl byl fakt vidět. Jahody pod textilií byly menší, půda pod nimi suchá, zatímco slámová várka vypadala jedině vesele. I soused (ten, co pěstuje všechno „po staru“) jen pokýval hlavou.
- Textilie: omezí plevel, ale půda často rychle vysychá, chybí přirozený koloběh živin
- Sláma: více života pod povrchem, méně stresu pro rostliny — a méně práce, když zaprší
A zas: nejsem si jistý, jestli to platí na každé zahradě, zvlášť pokud máte záhon v blízkosti lesa — slimáci se na slámu někdy taky přitahují. Ale stačí přihodit trochu popela, starší sousedka mi poradila, a bylo to lepší.
Kompromis? Zkusit nastýlat aspoň místní materiály
Teď frčí kromě slámy i mulčování štěpkou, listím, nebo dokonce dřevitou vlnou (v Bauhausu to prodávají s reklamou „rakouský ekohit“). Ale upřímně — jak říká kolega ze zahrádkářského kroužku, všechno, co máte po ruce, je obvykle nejlepší. Neutrácet zbytečně za módní vymoženosti, když funguje i to, co roste kolem vás — a co dávno používala babička. Někdy je návrat ke kořenům prostě příjemnější, i levnější.
Rychlý přehled — co dělat letos s jahodami?
- Ostatní nespěchají s modernou — sláma ze statku nebo vyšší vrstva sena pořád funguje
- Pokud zkusíte textilii, nezapomeňte zalévat důkladněji a po nočních deštích kontrolovat plíseň
- Přidejte trochu popela pro odpuzení slimáků
- Nebojte se zkoušet i další místní mulče: posekaná tráva, listí… fantazii se meze nekladou
Jak to vidíte vy?
V našem chatu se řeší, že někdy je nejlepší prostě nechat jahody být — a příroda si poradí. Já sám nevím. Moderní trendy jsou fajn, ale často je stará dobrá sláma k nezaplacení. Asi záleží na tom, co zkusíte — a jak moc vám vadí pár plevelů navíc. napište mi do komentáře, jak to děláte u vás doma. Vyměňme zkušenosti. Protože možná… babička má fakt pravdu.
