Představte si. Průměrný podzimní večer. Jdete po chodbě, míjíte sousedy a všímáte si podivného bílého záblesku za jejich radiátorem. Alobal. Ano, starý dobrý alobal, co používáme na pečení krůty. Zeptal jsem se jich – s lehkou nedůvěrou, musím přiznat – proč to dělají. Odpověď mě donutila zastavit se, zamyslet a nakonec, jako editor, který má rád praktické tipy, to i otestovat. A výsledek? Fascinující.
Možná si říkáte, jestli se jedná o nějaký energetický mýtus, nebo jen o podivný zvyk starých časů. Ujišťuji vás, že se jedná o jednoduchý, vědecky podložený trik, který může snížit vaše účty za vytápění. A to bez složité instalace nebo drahých investic.
Proč vlastně ztrácíme teplo? Fyzika v praxi
Když se radiátor ohřívá, vyzařuje teplo všemi směry. Do místnosti, což je žádoucí, ale také směrem ke zdi, což je už problém. Typická obvodová zeď, zejména ve starších panelových nebo cihlových domech, je efektivním „žroutem“ tepla. Pohlcuje ho a následně ho předává dál – ven.
To znamená, že část energie, za kterou platíte, doslova zahříváte exteriér budovy. A tady přichází na řadu alobal (nebo, přesněji řečeno, tepelně reflexní materiál).
Jak funguje „hliníkový štít“ za vaším radiátorem
Základní princip je ve fyzice reflexe a emise tepla. Hliník je skvělý reflektor s nízkou emisivitou. To znamená, že místo toho, aby pohlcoval sálavé teplo z radiátoru, efektivně ho odráží zpět do místnosti.

- Odraz tepla: Teplo, které by jinak jen zahřívalo zeď, je odraženo do středu místnosti.
- Snížení tepelných ztrát: Stěna za radiátorem zůstává chladnější, čímž se minimalizuje únik tepla ven.
- Rychlejší tepelný komfort: Místnost se ohřívá efektivněji a rychleji, což umožňuje snížit celkové nastavení termostatu.
Moji sousedé mi řekli, že si všimli, že i po vypnutí topení zůstává v místnosti pocitově tepleji déle. Není to jen placebo. Je to optimalizovaný tok tepla.
Jak to udělat správně: Postup pro maximální efekt
Pokud se rozhodnete tento trik vyzkoušet, nezastavujte se u obyčejné kuchyňské fólie. Ta je sice lepší než nic, ale časem se může krčit nebo degradovat kvůli teplu.
Doporučuji investovat do specializovaných reflexních fólií. Ty jsou tenké, často s pěnovou nebo bublinkovou izolační vrstvou (např. PE pěna laminovaná hliníkem), určené přímo pro instalaci za radiátory. Jsou odolnější, mají vyšší reflexní schopnost a navíc poskytují i malou izolační vrstvu mezi zdí a fólií.
Krok 1: Příprava
Ujistěte se, že zeď za radiátorem je čistá a suchá.
Krok 2: Instalace
Vystřihněte fólii tak, aby zakryla plochu těsně za radiátorem. Ideálně by měla fólie přesahovat radiátor o pár centimetrů na každou stranu, ale nesmí být vidět shora ani ze stran, pokud to esteticky vadí.

Krok 3: Upevnění
Použijte oboustrannou lepící pásku nebo montážní lepidlo (pozor na vysoké teploty – musí být tepelně odolné). Fólii pečlivě přilepte. Cílem je, aby mezi fólií a zdí vznikla co nejmenší vzduchová mezera (pokud nepoužíváte fólii s integrovanou izolací).
Krok 4: Testování (Volitelné)
Pokud máte termokameru nebo bezkontaktní teploměr, změřte teplotu stěny před a po instalaci. Budete překvapeni rozdílem!
Stojí to za to? Kalkulace a realita
Pojďme k číslům. Podle některých studií (či spíše testů provedených energetickými poradci) může správně instalovaná reflexní fólie snížit ztráty tepla skrze neizolovanou vnější stěnu za radiátorem o 5 až 10 procent. V celkové spotřebě domu to sice nemusí být obrovské procento, ale jedná se o zásah s téměř nulovými náklady, který se vám vrátí již během jedné topné sezóny.
Je to jeden z těch „hloupých“ triků, které fungují. Není to revoluce, ale je to chytrý krok k efektivnějšímu hospodaření s teplem v domácnosti.
Od té doby, co jsem to viděl u sousedů a vyzkoušel to sám v obývacím pokoji, už se nevědomky neusmívám nad alobalem za topením. Pochopil jsem, že se jedná o praktickou optimalizaci. Jsem rád, že jsem se zeptal.
A co vy? Už jste se někdy setkali s podobně jednoduchým trikem na úsporu energie? Podělte se o své zkušenosti v komentářích. Možná, že i váš tip stojí za to, abychom ho otestovali!









