Změny v německé vojenské službě
Německý parlament schválil nový koncept pro vojenské služby, jehož cílem je posílit armádu země. Tento krok přichází v době, kdy stovky školáků po celém Německu protestovaly proti plánům vládnoucích politiků. Nový přístup zahrnuje povinné prověření všech mužů ve věku osmnácti let, které má začít od 1. ledna. Na rozdíl od některých konzervativních politiků však tento model nepočítá s odvodem, místo toho se zaměřuje na screening vhodnosti potenciálních rekrutů.
Reakce na nedostatek zájemců a možné návraty k odvodu
Podle ministra obrany Borise Pistoriuse, pokud se novému modelu nepodaří získat dostatek rekrutů, bude nutné oživit diskusi o obnovení odvodního systému. Parlament bude zřejmě muset znovu projednat zavedení povinné vojenské služby, uvedl Pistorius v prohlášení před Bundestagem. Současná situace umožnila poslancům otevřeně diskutovat o této možnosti, pokud by nový systém nedokázal naplnit požadovaný počet vojáků.
Veřejné protesty a mladí aktivisté
V rámci protestního hnutí se stovky žáků rozhodly vynechat školní výuku, aby se zúčastnily demonstrací proti navrženým zákonům. Účastníci protestů označili své akce za „školní stávky“ a protestovali v devadesáti městech po celé zemi. Přestože vzdělávací úřady varovaly, že absence může ovlivnit konečné známky na konci roku, studenti pokračovali v protestech. Mezi nimi byla například 17letá Alicia z Kreuzbergu v Berlíně, která vyjádřila nesouhlas s povinným odvodem a s modernizací armády, jež podle ní nevede k míru diplomatickými prostředky.
Politické reakce a názory na situaci
Sdělila, že její protest neznamená podporu odvodu nebo mobilizace, například na Ukrajinu, jak tvrdí někteří aktivisté. Poslankyně Siemtje Möller z SPD, která je součástí koalice s konzervativci, označila protest za populistický a zdůraznila, že dnešní rozhodnutí nezavazuje ke službě v ozbrojených silách a že nechce, aby se rozhodovalo o nasazení mladých vojáků populistickým způsobem. Möller věří, že zájem o armádu roste a že se podaří získat dostatečný počet zájemců, aby celkový počet vojáků vzrostl z současných 182 000 aktivních členů a méně než 50 000 rezervistů na plánovaných 460 000.
Historie a současné změny v německém vojenském systému
Veřejnost si pamatuje, že v roce 2011 za vlády Angely Merkelové byla služba v armádě suspendována, neboť byla považována za zastaralou v novém, post-chladné války kontextu. Od té doby bylo odvodní opatření odloženo, a armáda se zaměřila na mezinárodní operace vyžadující profesionální vojáky. Pistorius označil nový zákon za důležitý krok k schopnosti chránit se, přičemž zmínil, že spojenci Německa na tento krok spoléhají. V parlamentu byl návrh odsouhlasen většinou 323 hlasů ku 272, přičemž proti hlasovaly krajní pravicové strany AfD a levicová strana Die Linke.
Opozice a kritické hlasy
Za stranou Die Linke apelovala Desiree Backer, aby mladí lidé protestovali proti zákonu, který podle ní není volitelný, protože 18letí budou muset vyplnit dotazník. Kritizovala také nejasné odpovědi ministrů na otázky ohledně jejich ochoty nechat své děti odvést do armády. Rüdiger Lucassen z AfD označil snahu přilákat mladé vojáky za nedostatečnou a povrchní, když zvýšení platů a sociálních výhod zvýhodňuje pouze materialisticky motivované kandidáty. Waldově strana podporuje národní vlasteneckou vojenskou službu založenou na patriotismu, nikoli na penězích. Lucassen argumentoval, že vojáci by měli bojovat za svou vlast, nikoli za zájmy vlády, a že jejich poslání by mělo vychovávat k vlastenectví.
Legislativní souvislosti a dopad na důchodový systém
Významné hlasování se uskutečnilo i o zákonu týkajícím se německého státního důchodového systému. Někteří poslanci kritizovali jeho dopad na mladou generaci, neboť zákon udržuje důchody na 48 % průměrných příjmů do roku 2031, což podle opozice zatíží mladší generace, protože budou platit více za důchody starší populace. Hlasování bylo napjaté, s výhrůžkami, že kvůli nemocným či starostlivým poslancům lze jít do těsného souboje. Nakonec rebelové ustoupili po slibu, že od příštího roku budou předloženy návrhy na zásadnější reformy důchodového systému. Legální úprava projednala 319 hlasů pro a 225 proti, s 53 zdrženlivými hlasy. Součástí zákona jsou i daňové pobídky pro podporu práce po odchodu do důchodu, aby se zmírnila dlouhodobá nedostatečnost pracovních sil.
