Představte si: letos jste zasadili rajčata, těšili se na voňavou úrodu — a místo toho sklízíte zklamání. Vypadá to, že děláte všechno správně, ale něco je špatně. Nedávno jsme to řešili v našem zahrádkářském chatu a ukázalo se, že za bídnou úrodu často může jen jedno číslo: pH půdy. Přitom o tom většina lidí moc netuší.
Proč je pH půdy klíč – a kde děláme chyby
Pamatuju si, jak mi soused loni ukazoval své okurky. Byly žluté, pokroucené, prostě bída. Ptal se, čím hnojit, ale nikdo z nás si nevzpomněl na starou radu mojí babičky: Nejdřív změř pH, pak sháněj hnojiva.
Hlavní problém je v tom, že rostliny mají s pH půdy svůj „náladový“ vztah. Moc kyselo nebo naopak zásadito — a živiny jsou jim prostě k ničemu. Kořeny je nevezmou, i kdybyste kolem sypali to nejdražší hnojivo z Bauhausu.
Jak poznat, že máte problém
- Listy světlejší nebo žluté, i když zaléváte
- Plody menší, divně tvarované nebo vůbec nerostou
- Objevují se skvrny, rostliny stagnují, „trčí“
Mě osobně překvapilo, že některé druhy zeleniny — například borůvky nebo rododendrony — bez kyselé půdy ani nevyrostou. A naopak, třeba saláty preferují neutrální půdu. Čili pokud pěstujete na stejném záhonu jahody i hrášek, může to být pro jednu tuplovaná smůla.
Co dělat: 3 jednoduché kroky bez stresu
-
Změřte pH:
V hobbymarketu dnes koupíte test za pár desítek korun. Stačí vzorek zeminy, trochu vody a testovací papírek. Na jaře jsem to zkoušel poprvé — výsledek mě překvapil, byl mimo rozmezí skoro u všeho. -
Reagujte podle výsledku:
Je půda kyselá (pod 6)? Přidejte dolomitický vápenec nebo dřevěný popel — mamka na to nedá dopustit. Je moc zásaditá (nad 7,5)? Pomůže rašelina, kompostovaný list nebo kyselý substrát. Pokud si nejste jisti, koukněte na doporučení podle konkrétní plodiny. -
Sledujte změny:
Opakujte test klidně za měsíc či dva, hlavně když často přihnojujete. Některá hnojiva (hlavně NPK) mění pH rychleji, než čekáte. Já jsem si totálně „vypálil“ jednu část záhonu, protože jsem zjara sypal, co dům dal — no, už vím.
Kdy radši volat odborníka (a kdy to neřešit)
Pokud vám půda vůbec nerodí, nebo řešíte na zahradě opakovaně divné plísně, zavolejte experta. Analýza půdy se dělá i v okresních laboratořích — není to drahé a ušetří nervy. Osobně znám tři lidi, kterým to „otočilo“ sezonu.
Na druhou stranu, nesnažte se úpravu pH přehánět. Některé plodiny — hrášek, mrkev, petržel — zvládnou i menší výkyvy a občas se to prostě „srovná samo“. No, vyzkoušejte a uvidíte. Třeba mi dáte zapravdu, nebo napíšete dítěti diplomku o jiných zkušenostech.
Malý tip na závěr
Pohlídejte si, co sypete a kam. V našem městě je u kompostárny hromada dřevěného popela zdarma — ale popel není totéž co vápenec, pozor na to. No a pokud budete měřit pH pravidelně, za rok už vás žádná úroda nepřekvapí. Možná jen ty slimáci, ale to je zase jiný příběh…
Máte s pH půdy nějaké vlastní zkušenosti? Budu rád, když se podělíte v komentářích, nebo pošlete fotku vaší úrody. V každém případě, hodně štěstí a zelené palce!
