Věděli jste, že až polovina nově vysazených stromů v Česku se vůbec nedožije dospělosti? Není to kvůli suchu nebo vandalům – překvapivě za to často může jeden drobný detail, který většina lidí při výsadbě úplně přehlédne. Včera jsme to zase řešili v našem „eko“ chatu. Až moc lidí si myslí, že sázet strom je jednoduchý víkendový projekt, ale realita je… složitější, než by mnozí čekali.
Nejčastější chyba? Špatné zalévání – ale ne tak, jak myslíte
Možná máte pocit, že stačí pár kýblů vody a je hotovo. Nedávno jsem četl studii České zemědělské univerzity, která tvrdí, že až 60 % stromů do dvou let po výsadbě odumře hlavně kvůli špatnému zalévání. Největší problém není voda samotná – spíš kdy a jak ji stromy dostávají.
- Přelití – častější, než bych čekal. Kořeny se pak dusí, místo aby rostly.
- Nedostatek vody v prvních týdnech – v tuhle dobu strom nemá šanci natáhnout vodu do hloubky.
- Zálivka pouze na povrch – voda se rychle odpaří, ke kořenům se nedostane skoro nic.
Osobně jsem vždycky zaléval spíš „pro jistotu navíc“. Ale když mi kolega z městských služeb řekl, že na Letné přelili loni čtrnáct třešní, a všechny do měsíce uhynuly, začal jsem být opatrnější. Možná jsem předtím vážně ničil ty dvě jabloně za barákem jen tím, jak jsem se staral—nebo přeháněl.
Kdy je nejlepší čas na zalévání?
Zatímco babička vždy radila večer, odborníci doporučují ráno nebo podvečer – hlavně kvůli menší ztrátě vody odpařováním. A pozor na vedra: během červencových vln veder je lepší zalévat častěji, méně a delší dobu, aby voda stihla opravdu klesnout ke kořenům.
- Používejte pomalé zalévání – třeba perforované vaky nebo PET lahve s dírkami u kořenů
- Nepolévejte listy, hlavně u peckovin—tak snadno vznikají plísně
- Jednou týdně vydatně, místo denně po troškách
V našem chatu, kde diskutujeme, kdo má letos zničenější rajčata, padla dobrá myšlenka: lepší pětkrát pořádně než dvacetkrát zběžně. U stromů to platí dvojnásob.
Další tiché zabijáky: sešlapaná půda a špatný výběr místa
Nejde jen o vodu. Noví sázkaři často zapomínají na to, že půda kolem kmínku nesmí být udupaná (děti nebo psi v sousedství – mám s tím zkušenost, zvlášť když si děti zaberou stromek na schovku). Strom tak nedostane „vzduch“ ke kořenům a udušení není výjimka, i když člověk zalévá ukázkově.
Taky se vcelku často stává, hlavně na sídlištích, že lidé zvolí místo, kde je pod trávníkem betonová suť nebo starý asfalt. Výsledek: kořeny prostě nemají kam jít, strom stagnuje nebo rychle uschne. Soused ze čtvrtého mi to potvrdil – tři roky sázel lípu u cyklostezky, vždycky do roka zaschla…
Stručně: Co (ne)dělat, když sázíte nebo pečujete o mladý strom
- Dopřejte mu klid a prostor – žádní parkovací giganti poblíž
- Půdu nechte načechranou, ani moc, ani málo
- Zalévejte hluboce a pravidelně v prvních dvou letech
- Kontrolujte, jestli voda opravdu vsakovala ke kořenům
- Nevyužívejte chemii zbytečně – mladé stromy jsou citlivé
- Kousek mulče chrání před vysycháním i slehlou půdou
No, vypadá to, že sázet strom je pořád malá věda. Možná jsem něco přehlédl a určitě každý má své triky. Ale pokud chcete, aby vám nová jabloň nebo lípa přežila víc než dvě sezóny, zkuste příště zalévat jinak—méně často, zato pořádně, a hlídat i „banality“, co často rozhodují.
Máte vlastní zkušenosti? Nebo vám taky někdy něco z nové výsadby přes léto uhynulo? Dejte vědět do komentářů, třeba společně vymyslíme, jak ty naše městské (i venkovské) stromy konečně zachránit. v obecním parku se to bude hodit každopádně…
