Věděli jste, že právě ten “nudný” podzim rozhoduje o jarním úspěchu vašich rajčat nebo růží? Není to jenom o hrabání listí a zapomínání na zahradu až do Velikonoc. Měsíce jako říjen mají zvláštní kouzlo — včetně tajemství hnojení, o kterém mi minulý týden nad pivem v hospodě referoval kamarád z Kolína. A byť jsem mu zpočátku moc nevěřil, letos to zkusím znovu, protože… no přečtěte si sami.
Proč (nejen) babičky hnojí na podzim?
Představte si: většina lidí na podzim zamává zahradě a hotovo. Ale v našem česko-moravském klimatu platí trochu jiná matematika. Rostliny sice “odpočívají”, jejich kořeny však dýchají a tahají živiny hluboko pod zem. Podzimní hnojivo, často bohaté na draslík a fosfor (dusíku už méně), jemně podpoří růst kořenového systému, posiluje imunitu na zimu i lepší start příští jaro.
Můj soused pan Sýkora — má prsty věčně od hlíny — říká: “Na podzim zalít, přidat trochu hnojiva, a ráno už necinkne mráz jen tak naprázdno.” Možná přehání, ale něco na tom bude.
Jaké hnojivo vybrat? (Tady se často chybuje…)
- Draslíkaté a fosforečné směsi — ideální pro posílení buněčných stěn a růst kořenů.
- Slepice z vesnice potvrzují: Popel z dřeva (bez laků a chemie) je poklad uskladněný v kůlně — fakt to funguje.
- Zamezte dusíku — jinak vám vyraší nové, zbytečně křehké listy těsně před mrazy. To mi jednou zkazilo polovině trávník. Pravda, chyba byla hlavně moje.
Mimochodem, v našem facebookovém chatu si lidi z Brna i Frýdku stěžují, že na podzim často promeškají správný moment. Optimální čas? Konec října, když už stromy shodily většinu listí, ale zem ještě není promrzlá. Později už je to za trest — všechno tvrdé, zima, nálada mizerná.
Jak hnojit? Praktické tipy „od plotu“
- Nejlépe v podvečer. Půda zůstane vlhká, živiny vsáknou hlouběji.
- Hnojivo nasypte kolem kmene, mírně zapravte motyčkou (nebo botou, nu — podle nálady).
- Zalijte. I když hlásí déšť. Věřte zkušenosti — na podzim prostě voda prostupuje hůř.
Malá vsuvka: Pokud máte záhony s jahodami, na podzim už neexperimentujte, ať nespálíte kořínky. Tady platí pravidlo: míň je víc. Možná to zní opatrně, ale jahody prominou leccos, jen příliš živin ne.
Co (ne)čekat na jaře — a možná i proč to nefunguje vždycky
Upřímně? Podzimní hnojení není kouzlo, které zachrání věčně stinnou zahradu nebo záhon, kde vám psi celé léto dělali tunely. Ale pokud si na to jednou zvyknete — vaše rostliny bývají méně nemocné a brzy na jaře mají náskok. I máma vždycky říkávala: “Co neuděláš teď, v březnu už nedoženeš.” I když, někdy slunce prostě chybí, úroda propadne — v zahradničení není nic černobílé.
Má smysl hnojit na podzim, i když už je pozdě?
Začali jste číst až v listopadu? Nevadí. Podle agronoma z Plzně, kterého máme ve skupině, i přelom listopadu–prosince “něco málo dá”. Někdy to není zázrak, jindy se rostliny o jaro porvou. V každém případě, na škodu to není — a v nejhorším budete mít o jeden pokus víc zkušeností… no, vy víte.
Vlastně na tom něco je — zahrada je tak trochu loterie a život zároveň.
Závěrem: podzimní hnojení není žádné kouzlo, ale…
… ale bez něj bude jaro vždycky o kousek chudší. Možná příště zkusíte posypat záhony popelem, nebo vytáhnete “univerzální podzimní mix” z Hornbachu. Kdo ví — třeba se právě letos pochlubíte sousedovi zavařovací sklenicí plnou prvních ředkviček. Pište do komentářů, co se (ne)povedlo vám – a nebo prostě zahraděte, jak to cítíte.
