Nedávno jsem narazil na článek o tom, kolik tun organického odpadu Češi ročně vyhodí — a přiznám se, trochu mi přišlo líto naší půdy. V našem chatu jsme to chvíli řešili: fakt stačí pár drobků denně doma a za rok by z toho byla pěkná hromada. Ale víte co? Většinu těch věcí potřebuje zahrada nebo městský záhon mnohem víc než popelnice.
Ukážu vám, na co doma nikdy neházet do koše. Možná budete překvapeni — některé věci běžně míří do odpadu, přitom by mohly živit půdu ve vašem okolí. No, aspoň to zkusit…
Banánové slupky: zázrak pro rajčata i růže
Je to klasika — sníte banán, slupku hodíte do koše a jdete dál. Jenže asi nevíte, že právě slupky jsou doslova nabité draslíkem a hořčíkem. Minulou sezonu jsem to zkusil s rajčaty: slupky jsem zakopal pár centimetrů pod keř a — možná se mi to zdálo, ale rostla nadšeněji.
Pokud nemáte kompostér, nakrájejte slupky na menší kousky a zahrabte přímo kolem rostlin. Růže, papriky i ty slavné brambory ze supermarketu na balkoně to ocení.
Kávová sedlina: energetický doping pro rostliny
Můj soused, velký fanoušek espressa, tvrdí, že bez kávové sedliny už ani nezalévá. Těžko říct — ne každý má doma pořád zbytky, ale když už, využijte je! Kávová sedlina půdě nejen přidává dusík, ale působí taky proti slimákům nebo některým plísním.
TIP: Dejte pozor — necpěte vše do jednoho místa. Sedlina je celkem kyselá, a některé druhy keřů (např. borůvky, rododendrony) ji milují, ostatní už méně.
Vaječné skořápky: přírodní vápníkový booster
Obyčejné skořápky nerad rozdrcuje skoro každý — bývají všude. Ale když to jednou za čas uděláte, vaše půda a balkonové květiny vám poděkují. Skořápky obsahují hlavně vápník, napomáhají proti hnilobě plodů (třeba rajčat) a zlepšují strukturu půdy.
Osobně skořápky suším a jednou za měsíc je rozemelu například v hmoždíři (čas od času uletí…no jo). Pak je rozházím pod keře. Výsledek? Rostliny vypadají veseleji. I když — možná jsem jen optimista, těžko říct.
Zbytky zeleniny a ovoce: malá domácí recyklace
- Slupky od brambor (ne zelené!) — záhon ocení jejich škrob.
- Listy mrkve, salátu, řepy — skvělý základ do domácího kompostu.
- Starý chléb (plesnivý ne) — nasušený, rozdrobený, dávám do kompostéru.
Moje máma vždycky říkala, že co ze země vyroste, má do ní i zpátky přijít. Kompostuje všechno, co může — a zahrada vypadá vždycky líp než naše trávník před panelákem. I když občas sousedi brblají na „divnej kyblík“ u plotu…
A jak to udělat bez zahrady?
Nejste majitel zahrady? Věřte, že městské komunitní kompostéry jsou čím dál častěji — u nás na Jižáku už sbíráme bioodpad do speciálních popelnic. A když do práce nosím svačinu v krabičce, zbytky dávám zvlášť do malé nádobky — na konci týdne zamíří do komunitního kompostéru. Není to nic složitého, jen trochu nové rutiny.
Takže vlastně — nemusíte být ani zahrádkář. Stačí mít trochu zájem o to, co s půdou v našem městě dál…
Menší, ale důležité tipy na konec
- Nesmí se kompostovat uzeniny, vařené zbytky, plasty, živočišné tuky.
- Dobré je promíchat různé druhy zbytků — zabráníte zápachu.
- Nechte si malý kyblík na bioodpad někde ve sklepě či na balkoně, voní to méně než čekáte. Ověřeno — aspoň když používáte víko.
No a… možná z toho bude krásná úroda, možná jen radost z menší hromady odpadu doma. V každém případě — zkuste pár dní sbírat zbytky, uvidíte sami. Nebo jste to celé dávno věděli? Napište do komentářů vaše zkušenosti — vždycky mě baví dozvídat se nové vychytávky!
