Možná to znáte: vajíčka zmizí ke snídani, zůstanou vám skořápky — a většina z nás je automaticky hodí do koše. Přitom právě tyhle skořápky mají v zahradě hodnotu, kterou by vám záviděla kdejaká babička ze Sázavy. Nedávno jsme to řešili v našem chatu se sousedy a ukázalo se, že stačí jedna “zbytečnost”, aby ovocné stromy vypadaly lépe než kdy dřív. Pojďme se podívat, proč byste s vaječnými skořápkami rozhodně neměli spěchat k popelnici.
Proč zrovna skořápky? Fakta, která překvapí
Vaječné skořápky obsahují hlavně uhličitan vápenatý — přes 90 %! To je přesně to, co staří zahradníci doporučují přidávat pod jabloně nebo švestky, když půda začne “trucovat”. Ve vápníku jsou stromky, hlavně starší hrušně, často dost „hladové“. Navíc skořápky obsahují menší množství fosforu, draslíku a hořčíku.
Možná byste tipovali, že odpad z kuchyně na stromky nepatří. Ale opak je pravdou. V době, kdy ceny hnojiv skoro každý měsíc šplhají nahoru — a když moje máma v Žatci říká, že “zahrada už není žádná legrace” — vážně stojí za to trochu experimentovat s tím, co už máte doma.
Jak skořápky používat, aby měly skutečný efekt?
Není to žádná alchymie, slibuju. Rozdrťte vaječné skořápky (nejlíp mezi dvěma listy novin nebo v mixéru, má-li někdo odvahu). Takto připravenou drť nasypte v tenké vrstvě kolem kmene ovocného stromu — třeba tři hrsti na jabloň. Není potřeba je zapravovat hluboko, stačí lehce rozházet po povrchu půdy. Za deště nebo při zalévání se už minerály postupně vyplaví ke kořenům.
Soused mi tvrdí, že rozdíl poznal už po jedné sezoně: listy byly pevnější a úrodu nezaskočily „kroucené“ konce větví. I když sám jsem byl nejdřív trochu skeptický — přece jen, nečekal jsem zázrak… Ale, možná jsem měl prostě štěstí.
Výhody, které vám v obchodě neřeknou
- Přirozený odpuzovač škůdců: Slizouni (čti slimáci) nemají drcené skořápky rádi — ta ostrá struktura jim dost vadí.
- Úspora za hnojiva: Pokud vajíčka běžně jíte, máte hnojivo skoro zadarmo. Teď, když i menší balení minerálů stojí víc než vaječný salát v bistru U Sádlíka, to není malá věc.
- Lehké zlepšení pH půdy: Pokud vaše jabloně nebo meruňky “nechtějí růst”, možná je problém v příliš kyselé půdě. Skořápky ji trochu „přisladí“ (tedy zvápní).
Na co dát pozor a v čem to (možná) nefunguje
Odpůrci domácího hnojení tvrdí, že skořápky se do půdy rozkládají až nečekaně pomalu. To sice platí, ale pokud aplikujete skořápky pravidelně — klidně jednou měsíčně — výsledek se prostě dostaví, jen to chce čas. Někdo by namítl, že na některých typech půd (třeba kolem Berouna) to může být slabší. nevím, možná záleží i na stáří stromů.
Jen malý tip od kolegy: pokud vajíčka kupujete z menších farem (u nás to je paní Machová z vedlejší vesnice), skořápky opláchněte pod studenou vodou a nechte vyschnout. Přece jen, rozkládající se zbytky bílků nejsou úplně „voňavá“ záležitost.
Tip na konec: Co ještě se skořápkami?
Někdo je přidává ke kompostu — tam jdou taky skvěle. Jiní je dávají do květináčů s muškáty (ale to už je kapitola sama pro sebe). No a pokud vám skořápky opravdu “lezou přes hlavu”, zkuste je aspoň poslat na obecní kompost — vždyť co je malý krok pro člověka…
Vlastně, zkuste to aspoň jednou — a napište mi do komentářů, co na to vaše meruňky. možná budete sami překvapení výsledkem. V každém případě, nevyhazujte skořápky — vaše stromy vám poděkují způsobem, kterému rozumí jen zahradník po pátém kbelíku jablek.
