Poslední kroky Kremlu
V posledních dnech ruský Kreml téměř nevykonal žádné výraznější kroky. Nemusel to ani dělat, neboť situace je pro něj výhodná. Nedávno uniklý plán mírové dohody mezi Spojenými státy a Ruskem, s 28 body, způsobil vlnu neklidu v Washingtonu, Kyjevě i evropských metropolích. Tento dokument vytvořil přesně ty podmínky, po nichž Vladimir Putin dlouhodobě toužil: jednací stůl je po levé nebo pravé straně výrazně nakloněn v jeho prospěch a Ukrajina je tlačena do situace, kdy musí zvažovat podmínky, které je pro ni téměř nemožné akceptovat. Navíc na ni visí hrozba ztráty klíčového spojence.
Uzavřená jednání a aktuální postoj stran
Od návratu Donalda Trumpa k moci se jak Putin, tak ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj snaží přesvědčit Spojené státy, že nejsou ti, kdo brání míru. Na druhé straně americký prezident často měnil své postoje, vypouštěl kritické komentáře a hrozby vůči oběma stranám konfliktu. Po summitu v Aljašce, který podle většiny zdrojů nezanechal Spojené státy v dobré náladě, se na krátkou dobu zdálo, že se washingtonská politika posune více na stranu Kyjeva. Obvinil Rusko z blokování míru a následně byly uvaleny značné sankce na ruskou ropu. Nejnovější návrh mírové dohody, který byl z velké části připraven na Floridě americkým developerem Stevem Witkoffem a ruským činitelem Kirillem Dmitrijevem, však tuto dynamiku změnil.
Reakce USA a Ruska na návrh míru
Ještě přesně není jasné, kdy a jak přesně vznikl tento plán, ani jakou roli v jeho tvorbě hrál Donald Trump. Nicméně, americký prezident se k němu zatím oficiálně přihlásil. V neděli znovu ukázal obraz Ukrajiny jako hlavního překážky ukončení války. Na platformě Truth Social se stěžoval, že ukrajinské vedení „nevyjádřilo žádnou vděčnost za naše úsilí“. Mezitím Moskva zůstává pozoruhodně tichá. Dny odolávala jakékoliv reakci, tvrdila, že nic neví o žádném mírovém návrhu, a teprve koncem týdne Vladimir Putin naznačil, že tyto návrhy „by mohly být základem konečného mírového uspořádání“.
Výhodná pozice Moskvy v rámci vyjednávacího procesu
Struktura jednání se ve prospěch Ruska je patrná. Washington chce, aby Ukrajina schválila plán před tím, než americká delegace odjede do Moskvy ke konečnému dojednání podmínek. Kreml má za to, že jakákoliv Zelenského přijetí návrhu blížícího se 28 bodům by mohla vyvolat v Ukrajině vnitřní politický chaos, což Moskva vítá. Putin si je vědom, že Ukrajina nemůže o jednáních zcela odstoupit, protože závisí na americkém vojenském vybavení a zpravodajských informacích. Mohla by se tak v zimě dostat do velmi vážné situace, pokud by její hlavní spojenci odložili podporu.
Očekávání a možné další kroky
I kdyby Ukrajina plán podpořila, ruské zdroje a analytici předpovídají, že Putin bude požadovat další ústupky. Podle Antonu Barbashina z Evropské rady pro zahraniční vztahy, je plán možná z 70 % přijatelný, ale zbytek je oblastí, kterou Putin nehodlá akceptovat: „Rozhodně řekne: Ano, pracujme na tom – zde jsou moje změny.“
Tatiana Stanovaya, odbornice z Carnegie Center, upozornila na to, že současný návrh je nedůsledně zpracován a má mnoho volného prostoru pro interpretaci. To by mohlo znamenat, že Putin takový dokument nikdy nepodepíše. V jeho detallním znění je otázka neutrality Ukrajiny a budoucnosti NATO stále nejasná, a podle ní by bylo třeba jasně definovat dokumenty, časové rámce a závazky – což ve stávajícím návrhu chybí.
Perspektivy a možný vývoj
Stanovaya odhaduje, že Putin pravděpodobně neztratí hlavní cíl – podmanit Ukrajinu – a bude tlačit na revizi stávajícího plánu, který by lépe odrážel ruské zájmy. Pokud by diplomacie ztroskotala, přičemž Rusko věří, že ukrajínská pozice se bude časem zhoršovat, například pokud Donald Trump skutečně přistoupí na ukončení americké vojenské podpory, Putin nevidí důvod přestat s válkou. V posledních dnech Putin přímo nezavázal k podpisu dohody, což Stanovaya považuje za taktiku čekání na dění v americké administrativě, které by mohlo ovlivnit jeho rozhodnutí.
