Nikdy jste si nepřipustili, že by pěstování fialek mohla být malá věda? Já si to dlouho taky myslel. ale pak mi za dva měsíce odešly tři krásné rostliny, které jsem dostal od sousedky. Nedávno v našem domovském chatu už potřetí někdo řešil, proč jeho africké fialky (Saintpaulie) pořád živoří. A víte co? Chybu dělá každý druhý z nás. Možná právě teď zaléváte své fialky úplně špatně – a ani o tom nevíte.
1. Světlo: moc, málo, nebo úplně jinde
Ano, všude se píše: „fialky milují světlo.“ To je sice pravda, ale pouze tak napůl. Fialka potřebuje rozptýlené světlo — ne přímé slunce, jinak uschnou okraje listů, jako se to stalo loni v březnu mojí mámě na jižním parapetu. Nejlepší místa? Západní nebo východní okno, trochu dál od skla. Možná vám to přijde jako detail, ale kolikrát stačí přesunout květináč o půl metru – a najednou vykvete. Překvapení, co?
2. Zálivka: méně je většinou více
Tahle rada už je skoro otravná, ale stejně na ni všichni zapomínáme: fialku nesmíte přelít. Ideální je zalévat zespodu do misky, protože jestli se voda dostane na listy, snadno začnou hnít — to mi říkala i kolegyně Katka z práce, která tím už zlikvidovala čtyři své fialky během jednoho léta. Substrát by měl být jen lehce vlhký, nikdy ne mokrý – i když možná vám zrovna roste fialka úplně v blátě, kdo ví…
- Nikdy nedolévat studenou vodu přímo z vodovodu
- Vodu nechte nejdřív odstát (stačí pár hodin na lince)
- Pozor na vápník – fialky jsou na něj citlivé, což málokdo ví
3. Substrát a květináč jsou základ, i když to zní banálně
Možná si myslíte, že jim prostě dáte „běžný substrát z hobbymarketu“ a hotovo. no, to je přesně to, na čem fialky odcházejí. Potřebují vzdušný, lehký substrát a menší květináč – maximálně 9–10 cm, jinak kořeny začnou hnít a květina skoro neroste. Kamarádka z Jeseníku mi měsíc zpátky poradila přimíchat trochu perlitu nebo keramzitu. Zkusil jsem to – a opravdu, roste líp, listy jsou zdravější.
4. Teplota a vlhkost: fialka není kaktus
Viděl jsem už fialky na venkovní terase nebo u radiátoru – a nikdy nevypadaly dobře. Teplota by měla být kolem 20–24 °C, určitě ne pod 16 °C. Vyhněte se průvanu (otevřené okno za deštivého dubna je fakt cesta do pekel) a extrémně suchému vzduchu – to poznáte, když okraje listů začnou hnědnout. Ve velkoměstě je suchý vzduch od ústředního topení v zimě celkem běžný – já občas dávám pod květináč misku s keramzitem a troškou vody, aby rostlina měla lepší mikroklima.
5. Hnojení: méně je více, aneb přehnojit jde snadno
Na trzích a v zahrádkářských skupinách slyšíte rady typu „přihnojte pokojovky každý týden, ať rostou.“ Pro fialku to ale není úplně ono — dávám trochu hnojiva na květiny maximálně jednou za tři týdny. Víc znamená spálené kořeny nebo nažloutlé listy. Lepší vůbec nehnojit než to přehnat – to mi kdysi poradil prodavač v Hornbachu, no… možná měl pravdu, i když někteří to asi dělají po svém.
Co si z toho vzít? (a proč si nejspíš stejně fialku pořídíte znovu)
Na fialkách je zvláštní kouzlo. I když vám párkrát zajdou, stejně to nevzdáte — jsou levné, snadno se shánějí (i v Tescu u pokladen), mají neuvěřitelně pestré květy a většinou nepotřebují úplně zvláštní péči.
Stačí dvě úpravy: správné místo a způsob zálivky. Ale kdo ví — možná vám porostou, i když všechna ta pravidla úplně nedodržíte, jak se to stalo sousedovic babičce.
v každém případě napište svůj trik do komentářů nebo pošlete fotku svých fialek do našeho chatu. Třeba zjistíme, že žádný univerzální návod vlastně neexistuje…
