Nejspíš znáte ten pocit — procházíte na podzim zahradou, škrábe vás svědomí kvůli pár červivým jablkům, zatímco u sousedky visí větve pod tíhou ovoce. Mě to také štvalo. Až donedávna jsem si myslel, že rozdíl dělá jen štěstí, ale minulý týden padla v našem chatařském chatu zmínka o něčem, co mě zarazilo. Skrytý trik — ověřený v českých podmínkách, reálně funkční. A ne, není to jen o postřicích a drahé technice. Aspoň doufám.
Legenda ze sousedství: Jablka na úrovni
Moje sousedka paní Hanka, ročník 1958, každé léto platila dětem brigádu, protože sama už jablka nestačí obírat. A není divu: na jednom stromě má tolik jablek, že je nosí i do práce (prý už ji prosili, ať přestane). Minulý pátek jsem ji poprosil, ať mi řekne, co dělá jinak. Nechala si za to přinést domácí štrúdl se skořicí, ale pořád lepší, než hlídat zahradu s lupou.
Hankův tajný postup v pěti bodech
- Jarní prořezávka bez slitování: Žádné okrasné střihy — šmik, kam se podíváš! Hanka říká, že tomu tak učila maminka v Ústí, a když prostě větve stíní jedna druhou, jablka zkrátka nestojí za nic. I já jsem letos konečně vzal do ruky pilku.
- Borová mulč – starý trik naší krajiny: Letos poprvé jsem si všiml, že pod stromy leží tlustá vrstva jehličí. Kamarád z Hradce mi potvrdil, že to chrání kořeny před vysycháním a zlepšuje chuť. Nečekal jsem zázraky, ale zdá se, že to něco dělá — možná…
- Hnojivo? Ano, ale s rozumem: Hanka prý používá kompost a občas dolije kopřivový výluh. Žádná chemie, dokonce ani Cererit prý není nutný, když dáte stromu čas. Jak říká můj kolega ze Sázavy: „Stromeček nevykrmíš hnojivem, ale trpělivostí.“
- Ruční ochrana před škůdci: Místo postřiků sází na motání lapacích pásů z vlnité lepenky. Má to práci navíc — třeba dvakrát ročně — ale vidět ty zdravé plody je prý k nezaplacení.
- Jedna věc, o které se moc nemluví: „Když rozkvetou jabloně, hlavní je voda,“ říká sousedka. Suchá jara jsou podle ní největším nepřítelem. Stačí prý obyčejná konev každý druhý den. Já to zkusil letos poprvé — uvidíme v září…
Detaily, na které se často zapomíná
Zajímavé je, že sousedka vybírá odolné původní druhy — například James Grieve nebo Průsvitné letní. Prý jsou méně náchylné na houbové choroby i škůdce. Nedávno jsem četl, že někdy stačí přesadit starší stromek od plotu dál od silnice — prý to může zvýšit úrodu skoro o třetinu. Zajímavé, že? No, ale hlavně, každý strom reaguje trochu jinak…
Jak to dělají jinde?
V našem chatu se občas objeví tipy, že na jižní Moravě dávají pečivo pod stromy, prý kvůli lepší půdě — můj názor je, že to je spíš místní folklor, ale kdo ví. Také jsem slyšel, že ve Lnářích zalévají jabloně dešťovou vodou z barelu, místo obecní.
Každopádně, kombinace zdravých stromů, mulče a špetky trpělivosti dává výsledky — aspoň podle Hanky a několika členů zahrádkářského svazu.
vlastně, pořád mi v hlavě vrtá, jestli existuje nějaká opravdu tajná metoda, kterou si staří zahrádkáři nechávají pro sebe. Ale i když ne, minimálně pár jablek navíc letos asi odškrábnu…
Co vy a vaše jablka?
Možná máte taky svůj osvědčený fígl — klidně napište zkušenost dolů do komentářů (nebo mi pošlete tip do chatu, jestli chcete zůstat v anonymitě). Kdo ví, třeba příští rok bude víc Hanků v každé ulici. nu, vy jste to četli — a teď hurá na zahradu, nebo aspoň k sousedce na štrúdl.
