Na jaře většina z nás netrpělivě sleduje první pupeny na stromech — a hlavně na hrušních. Ale někdy stačí jedna chladná noc a naděje na sladkou úrodu je v tahu. V našem zahrádkářském chatu se to řeší každý rok: proč právě hrušky často zmrznou, i když jablka přežijí bez škrábnutí?
Včera u večeře mi soused Petr popisoval, že na jeho zahradě v Mladé Boleslavi zmrzla už třetí sezónu polovina hrušek, zatímco zbytek stromů vypadal v pohodě. Někteří říkají — smůla. Ale myslím, že za tím opravdu něco je…
Když příroda překvapí: není mráz jako mráz
Teploty pod nulou na jaře — nic neobvyklého pro Česko. Ale hrušně mají oproti jabloním „krátký knedlík“: kvetou brzo, často už začátkem dubna, a to je na riziko. Můj kolega ze zahradnictví v Kralupech mi minulý měsíc vysvětlil, že právě tenhle časný start je pro hrušky osudný. Květy jsou citlivé i na slabý mrazík — prý už -2 °C dokáže zničit úrodu.
A upřímně — kdo by hádal, že každá odrůda reaguje jinak? Já to léta nevěděl.
Nejčastější příčina: „míra promrznutí“ rozhoduje…
- Poloha zahrady — níže položené, uzavřené zahrady u Sázavy nebo v údolích Prahy 6 jsou náchylnější na tzv. „mrazové kapsy“.
- Hustota porostu — když strom stojí sám bez jakékoli závětří, mráz kolem něj cirkuluje volně.
- Výběr odrůdy — staré české odrůdy (Konference nebo Williamsova) přežijí občas víc než módní novinky z Polska či Nizozemska.
- Nadbytek dusíku v půdě — mamka mi vždy říká, že když pohnojíte hrušku na jaře moc, podpoříte růst, ale neodolnost proti chladu.
Mě to překvapilo, ale — klíčová je i orientace ke světovým stranám. Stromy na jižní straně dřív kvetou, ale jsou víc ohrožené. Inu, něco za něco…
Jak si poradit, když mrazy hrozí?
Během posledních dvou let jsme v našem rodinném sadu testovali všechno možné. Něco fungovalo, něco méně (anebo vůbec). Zkuste pár tipů, které se u nás osvědčily:
- Zakrývat: Základ je vliesová nebo netkaná textilie — na noc přehodit přes korunu. Pomáhá držet aspoň trochu tepla u stromu.
- Polívat: Trochu starý trik — těsně před mrazivou nocí zalijte stromy vodou. Půda pomaleji prochladne, mikroklima je stabilnější.
- Kouření (ano, opravdu): Už děda říkal — když na zahradě v noci slabě doutná vlhká sláma, mírně to ohřívá vzduch u země. Funguje, i když asi ne v centru města…
- Chytrý výběr odrůd: Pokud sázíte nové hrušně, poptejte se v místním zahradnictví na ty, co snesou jarní mrazíky — na jihu Čech ujíždí třeba na Nášince.
Co dělat, když už mráz udeřil?
Nenechte se odradit, když vám letos polovina květů zčerná. Hrušně jsou bojovnice — pokud mají silný kořenový systém, někdy hodí druhé kolo květu nebo se dělením síly zachrání část plodů. A také: během dalšího roku nikdy předem nevíte. Ostatně, na minulou sezónu jsme v našem klubu zahrádkářů taky zpočátku nadávali, pak přišla bohatá letní úroda, i když jaro bylo tragédie.
No, v tom je veškeré kouzlo zahradničení — žádná rada není stoprocentní. Možná jsem někde něco přehlédl, možná u vás zabere něco, co u mě nefungovalo. Podělte se v komentářích o svoje zkušenosti (a případné tipy na odolné odrůdy — už dlouho hledám inspiraci).
A jestli právě váháte, zda večer natahovat „pláštěnku“ přes strom, raději to zkuste. Možná vám jeden mrazík zachrání celý kompot…
