Možná to znáte: pečlivě zaléváte, přihnojujete podle návodu, soused už sklízí, a vaše rajčata pořád nic. Nedávno v našem komunitním zahradnickém chatu řešili totéž — ano, zázraky na počkání se konají spíš na Instagramu než v reálném životě u nás v Brně. Proč některé sazenice vypadají jako pražské stromy po zimě? Odpověď často není v hnojivu ani odrůdě, ale v něčem překvapivě neviditelném — pH půdy.
Co vlastně znamená pH půdy a proč je to důležité?
Když mi kdysi kamarádka od Plzně řekla, že měří pH na záhonu, myslel jsem si, že zbytečně komplikuje život. Pravda je ale taková: pH půdy (tedy kyselost či zásaditost) zásadně ovlivňuje, jestli rajčata dokážou přijmout živiny — anebo budou bojovat o přežití. Pro rajčata je ideální pH v rozmezí 6,0–6,8 (lehce kyselé — asi jako voda z kohoutku v Praze, ale to je jiný příběh).
Proč ani nejlepší hnojivo nezachrání špatné pH
Investovali jste do drahých českých i zahraničních hnojiv — a žádná zázračná úroda se nekoná? Pokud je pH příliš nízké (kyselé) nebo vysoké (zásadité), živiny z hnojiva zůstávají pro rostlinu „uzamčené“. Takže zaléváte a hnojíte, ale vaše rajčata stagnují nebo listy žloutnou. Mimochodem, přesně tohle mi letos v květnu popisoval soused — a když jsme mu změřili pH půdy, měl hodnotu kolem 5,2. No a zázrak se nekonal.
Jak jednoduše zjistit pH půdy na vlastní zahradě?
- Kupte si pH testovací sadu (k dostání v každém větším zahradnickém obchodě — třeba Mountfield nebo Bauhaus).
- Nebo použijte jednoduchý domácí test: do šálku zeminy přilijte trošku octa (šumění = zásaditá půda) a do jiného šálku s hlínou pár kapek sody (šumění = kyselá půda). Výsledek hrubý, ale často překvapivě výstižný.
Moje zkušenost — výsledky domácího testu s octem a sodou se většinou docela trefí, ale pro větší přesnost používám litmusové papírky.
Co dělat, pokud pH nesedí?
- Pokud je půda příliš kyselá (pod 6), přidejte do záhonu trochu dolomitického vápence nebo popela z dřeva (opatrně, fakt to nedávejte po kilech… znám jednu vtipnou historku z Moravy, kdy soused udělal z pole spíš staveniště pro betonárku).
- Pokud je naopak hodně zásaditá (nad 7), pomáhá rašelina nebo jehličnatý kompost.
Je fajn si uvědomit, že změna pH se neprojeví za týden. Chce to čas — klidně dva měsíce, než půda “překlikne” tam, kde má být. A občas stačí dát půdě prostor, a nesnažit se vše řešit hned dalším univerzálním hnojivem.
Další tipy pro české podmínky. Co se mi na zahradě opravdu osvědčilo
- Nepoužívejte těžké průmyslové hnojivo naslepo — často situaci spíš zhorší.
- Rajčata vysazujte na místo, které není pod stromem (listí z akátů dělá půdu kyselejší, což nevěděl ani soused Franta do loňska).
- Když se listy kroutí a žloutnou — než vylezete s dalším chemickým koktejlem, zjistěte opravdu stav pH.
A taky — někdy prostě nejsou ideální podmínky a ani ta nejchytřejší zahradnická doporučení s tím nic nenadělají. V září už stejně sklízíme zelená rajčata na marmeládu… takže klid, hlavně si to užít.
Váš tah: máte zkušenost s úpravou pH půdy?
Napište do komentářů, jaké domácí triky na úpravu půdy fungují u vás v Olomouci nebo třeba v Jihlavě. V našem okolí tohle téma pořád rozděluje — někomu vychází domácí popel, jiný nedá dopustit na kompost ze žampionových substrátů. Všechny tipy sem! No a jestli máte při sklizni letos rajčata velikosti třešní… v tom opravdu nejste sami.
