Tohle téma mi na jaře vytanulo na mysli — a není to žádná drobnost. Každé jaro (někdy i v květnu) totiž slyším od sousedů: „Rajčata mi letos v noci pomrzla, a to jsem přece skleník zavřel!“ Měl jsem podobný problém, než jsem si přečetl nesmírně zajímavý rozhovor s meteorologem Petrem Dvořákem. A teď? Skleník je v pohodě, rostliny vesele žijí. Ale pořád si lidi myslí, že stačí skleník „prostě večer zabouchnout“.
Proč zavírat skleník není jen o kliknutí na dveře
Možná se vám taky stalo — jdete večer zavřít skleník, posvítíte si mobilem, zamknete a s dobrým pocitem jdete spát. A druhý den: povadlé sazenice, okurky se netváří přátelsky. Přitom je venku „jen“ +6 °C! Proč to nestačí?
- V noci klesá teplota, ale skleníková vlhkost stoupá
- Špatně zavřený skleník ztrácí teplo miniaturní škvírou, zvlášť kolem pantu
- Automatická ventilace někdy nefunguje — znáte to?
Meteorolog mi říkal (prý to ví i strejda od Kutné Hory), že právě ten drobný průvan přes noc často způsobí ochlazení skleníku až o 3–5 °C víc, než kdybyste pořádně utěsnili. Asi měsíc zpátky jsem zkoušel změřit rozdíl: když jsem nechal dveře nepatrně pootevřené — ráno byl uvnitř skoro stejný chlad jako venku. Když jsem opravdu dole „přimáčkl“ a zkontroloval i střešní okénka, uvnitř bylo příjemněji o celé čtyři stupně. že by náhoda? Možná, ale rostlinám to zachránilo život.
Nejčastější chyby při zavírání skleníku
Není to jen o té škvíře. Nedávno v našem chatu někdo řešil, proč mu pořád plesniví papriky. Padly tipy: zaléváš večer, používáš hadici od studny, málo větráš atd. Ale málokdo si uvědomí, že vlhkost, která se uvnitř nahromadí po zavření, se musí vyrovnat. Jenže jak to kombinovat s potřebou zavírat před chladem?
- Příliš brzy zavřeno: Slunce ještě pálí, skleník se změní v „saunu“. Rostliny tím trpí.
- Příliš pozdě zavřeno: Stěny vychladnou, skleník se nestihne prohřát na noc.
- Nedostatečné těsnění: Staré dveře, hrubá síťka místo skla – ano, přesně tohle snižuje efekt.
- Ignorování teploměru: Mám svůj nejoblíbenější čidlo, česká značka TFA – za 300 Kč v OBI, sledujte, kolik máte uvnitř.
Co doporučuje meteorolog – a co na to moji známí?
Rady jsou sice trochu obecné, ale dávají smysl. A některé už testuju roky:
- Utěsnění — minimálně na noc! Klasická molitanová těsnění z hobby marketu, nebo i starý šál pod dveře.
- Časujte zavírání. Nejlepší je zavírat skleník kolem západu slunce, když už uvnitř nehrozí přehřátí, ale tepelný „polštář“ tam stále je.
- Automatický ventilátor není všelék. Opravdu — osobně raději věřím staré ruce než mechanismu za 400 Kč z Lidlu.
Moje máma vždycky říká — „hlavně ty dveře zaklapni, ať neuteče večer teplo, jinak ráno nic neroste…“ Neměla úplně pravdu, ale víc se pletl ten kolega, co věří průvanu „kvůli čerstvému vzduchu“. No, jak chcete. Ale zkuste to párkrát s důkladným kontrolováním a pozorujte rozdíl.
Mého uplatnění nic nestojí – kromě minutky času
Skleník je pro hodně z nás takový malý vesmír. Není to jenom o páté úrodě rajčat – často je to otázka nálady celé rodiny na týdny dopředu. Pokud vám můžu poradit: vezměte si za zvyk zkontrolovat nejen dveře, ale i každý ten malý otvor. A pokud nemáte skleník? Tak aspoň nezapomeňte zavřít okno v kuchyni — ta česká jara bývají záludná.
Vlastně… možná sami už máte nějaký „skleníkový trik“. Napište mi do komentářů, zajímá mě, jak to děláte vy ve Znojmě, Plzni nebo třeba v Ostravě. Vždyť… jak to říct… na počasí se v Česku nakonec dá spolehnout jen málokdy!
