Na první pohled — běžný domácí trik, ale na jaře a v létě o něm mluví skoro každý, kdo má aspoň jeden květináč na balkoně nebo maličkou zahrádku za domem. Téměř nevím člověka v našem paneláku, co by o tomhle nezaslechl. a přitom vědecké důkazy? Ani ne. Spíš roky pozorování, komunitní drby mezi babičkami a zahrádkáři v tramvaji.
Jde o domácí nálev, přesněji kopřivový zákvas. Možná už jste o něm slyšeli — možná si teď klepete na čelo. Taky jsem kdysi považoval tenhle „smrdutý lektvar“ za něco, co funguje jen díky víře. Ale faktem zůstává: zahrady po tom rostou jako z vody, rajčátka bývají zdravější a slimáci se prý raději stěhují jinam.
Co je ten pověstný domácí nálev zač?
V podstatě čerstvé kopřivy (nejčastěji, ale dá se vzít i kostival, vratič nebo listy rebarbory) zalité studenou vodou a nechají se kvasit pár dnů až týden. Výsledek? Silně aromatická (lehce eufemisticky řečeno) tekutina plná minerálů, dusíku a přírodních enzymů.
Moje sousedka z Martina na to nikdy nedá dopustit — říká, že za poslední dvě sezóny zachránila svoje rajčata před plísní, zatímco půlka našeho domu běžela pro postřiky do Obi. Jasně, někomu to úplně nesedí, zvlášť když cítíte ten zápach ve sklepě. Ale kdo k tomu přičichl, většinou se tomu už nesměje.
Jak si nálev připravit doma (i když nemáte vlastní pole kopřiv)?
- Natrhejte čerstvé kopřivy — nejlepší jsou mladé, ještě před květem. Samozřejmě v rukavicích, jinak to pálí.
- Napěchujte je do kýble nebo sudu (používám starý barel od dešťovky — občas unikne i víko, ale co už).
- Zalijte dešťovkou nebo odstátou vodou tak, aby byly kopřivy ponořené.
- Nechte kvasit venku, nejlépe na stinném místě, občas zamíchat. Po týdnu máte hotovo (povrch se může pokrýt pěnou — normální stav).
- Před použitím vždy ředit — většina doporučuje zředit zhruba 1:10 (jedna část zákvasu na deset částí vody). Klidně zpočátku naředím víc.
Jo, někdo místo kopřiv používá třeba slupky od brambor nebo banánů — v Brně mi kolega tvrdil, že banánový nálev dává paprikám fakt sílu. U nás na severu ale stejně vede kopřiva.
Na co je tenhle přírodní elixír vlastně dobrý?
- Stimulace růstu — zejména plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky), ale i růže či vinná réva si lebedí.
- Prevence plísní a škůdců — tady je to trochu otázka víry, někde prý zabírá lépe, jinde méně. Možná Žižkov má odolnější slimáky…
- Ekologický přístup — žádná chemie, jen to, co by stejně skončilo na kompostu.
- Ekonomická úspora — pytel hnojiva v Hornbachu mě letos vyděsil cenou. Nálev? Prakticky zadarmo — maximálně trochu práce a čichová zkouška vaší odolnosti.
Před pár dny jsme se o tomhle ve skupině pivovarských zahrádkářů na Facebooku dohadovali. Někteří tvrdí, že nejlíp funguje na dýně a cukety, jiní říkají, že na bylinky vůbec. Já osobně zalévám i pokojovky — jednou za měsíc po trošce a dracéna nevypadá vůbec špatně.
A jsou i nějaká rizika nebo ale? (Protože život není katalog Obi…)
Upřímně: když kopřivový zákvas přeženete, rostlina se „spálí“ — hlavně mladé rajče nebo salát. Lepší méně než víc. Zápach je kapitola sama pro sebe, manželka mě kvůli tomu vyhání na balkon. A někdy — to jsem sám zažil loni — prostě počasí, zemina nebo špatná várka a efekt žádný. Takže stoprocentní zázrak to není (a možná nikdy nebude).
Někdo tvrdí, že škůdcům to voní, někdo že odpuzuje — více méně si musíte vyzkoušet sami. V každém případě — je lepší mít kyblík za domem nebo na zahrádce než láhev chemie doma. minimálně mi to dává smysl…
Vyplatí se to vůbec zkoušet?
Moje zkušenost i těch desítek diskutujících na zahradních fórech — určitě ano. Přinejhorším získáte přírodní hnojivo takřka zadarmo, při troše štěstí si ušetříte starosti s plísněmi nebo žlutými listy.
No a když vám to nevyjde — pořád můžete být hvězdou každého chatařského večírku, když vytáhnete „vlastní“ kopřivový elixír. Zkuste to — nebo napište, co doma používáte vy. V našem chatu se každá zkušenost počítá…
