Postoj k Národní frontě a budoucnosti pravice ve Francii
Ni Sarkozy, bývalý prezident Francie, ve své nejnovější knize uvedl, že strana Národní fronta (RN) Marine Le Pen nepředstavuje pro Francii žádné nebezpečí. Zároveň vyjádřil názor, že by nebyl zastáncem sjednocené fronty stran proti Le Pen při nadcházejících volbách.
V knize, kterou napsal u malé překližkové stolu ve vězení, kde strávil 20 dní kvůli obvinění z kriminálního spiknutí, uvedl, že mnoho jeho bývalých příznivců je nyní potenciálními voliči Le Pen. Při tom naznačil, že RN začleňuje do svého širokého spektra francouzské pravice.
Význam sjednocení pravice
Sarkozy ve své knize píše, že cesta k obnově pravice „může být dlouhá, ale já jsem přesvědčen, že se může stát pouze prostřednictvím duchovního shromáždění v co nejširším smyslu, bez vyloučení či odstrašování.“
Jeho komentáře v knize „Denník vězně“ přicházejí v době, kdy Le Penina strana oslovuje tradiční pravicové voliče, aby rozšířila svou základnu před prezidentskou volbou v roce 2027. To kontrastuje s jeho postojem při vítězství v prezidentských volbách v roce 2007, když se stavěl proti krajní pravici, a rovněž s jeho výzvou v roce 2022, kdy vybízel voliče, aby podpořili středového kandidáta Emmanuela Macrona proti Le Pen „z důvodu zájmů Francie“.
Čas ve vězení a osobní kontakty
Sarkozy v knize, která vychází ve středu, popisuje dobu strávenou ve vězení před jeho následným propuštěním minulý měsíc, zatímco čekal na odvolání proti svému odsouzení za pokus získat volební financování z režimu někdejšího libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Při té příležitosti uvedl, že je prvním prezidentem moderní Francie, který byl vězen.
Uvedl, že Le Pen mu po odsouzení zavolala, aby mu poděkovala za její „statečnou a jasnou“ podporu. Oba se shodli na společném „judikativním kontextu“. Považuje za „obzvlášť šokující“, že mu byla Le Pen zakázána kandidatura na úřad prezidenta v roce 2027, když byla shledána vinnou z rozsáhlého zneužívání evropských parlamentních financí letos na jaře.
Právní otázky a budoucí volby
Le Pen se příští měsíc postaví před odvolací soud, který rozhodne, zda bude moci kandidovat na prezidenta v roce 2027, nebo jestli ji nahradí její předseda strany, Jordan Bardella. Sarkozy uvedl, že když se Le Pen zeptala, zda by v případě předčasných voleb podpořil „republicánskou frontu“ stran sjednocených na zastavení jejího postupu, jeho odpověď byla jednoznačná: „Ne, a navíc bych to veřejně vyjádřil ve vhodném čase.“
Dále zmínil, že mu Le Penina blízká spolupracovnice a poslankyně, Sébastien Chenu, každý týden posílala do vězení dopisy plné podpory, které byly „citlivé, osobní a lidské“. Kromě toho požádal amerického velvyslance ve Francii, Charlese Kushnera, o návštěvu ve vězení.
Mezinárodní podpora a osobní kontakty ve vězení
Kushner, jehož syn Jared je ženatý s dcerou Donalda Trumpa, Ivankou, jednou absolvoval vězení v USA za nezákonné příspěvky na volební kampaně a daňové úniky. Trump mu udělil prezidentské milost v roce 2020. Reuters informovala, že účelem návštěvy ve vězení bylo projevem osobní úcty a respektu, a nikoli setkáním přímo ve vězení. Kushner se podle prohlášení zástupce ministerstva zahraničí setkal s Sarkozym teprve po jeho propuštění.
Zdroj dodal, že Kushner si přál věznit Sarkozyho z osobních důvodů a jako bývalého hlavu státu Francie, který je přátelsky vztahován ke Spojeným státům.
