Potíže v jednáních o ukrajinském míru
Minulý týden uplynul termín stanovený Donaldem Trumpem pro dohodu o mírovém uspořádání na Ukrajině, avšak žádná dohoda nebyla uzavřena. Expertní analýza z Ruska, kterou publikoval list Rossiyskaya Gazeta, odhalila, jak Kreml vnímá poslední pokusy Bílého domu o diplomacii. Podle odborníků z oblasti zahraniční politiky je možné sledovat, že dokud pokračují boje, má Rusko určité vyjednávací pozice. Jakmile konflikty ustoupí, Moskva se ocitne sama, bez podpory svých spojenců, a čelí koordinovanému tlaku ze strany mezinárodního společenství.
Postoj Kremlu k ukrajinskému míru
Vladimir Putin nemá zájem o příměří, které by následovalo jednání na téma ochrany suverenity Ukrajiny. Místo toho usiluje o kapitulaci Ukrajiny a začlenění jejího území do ruského vlivu. Ať už k tomu dojde vyčerpáním ukrajinské armády nebo skrze dohody podporované Trumpem, jejich dosah je mu lhostejný. V posledním projevu zopakoval, že Ukrajina má vzdát se dalších území na východě, jinak přijde o ně „vojenskou silou“. Opět označil ukrajinskou vládu vedenou Zelenským za „nelegitimní“ a zpochybnil právní platnost jakýchkoli budoucích dohod.
Falešná naděje na ukrajinském mírovém plánu
Současně s tvrzením, že plán míru, který diskutují USA a Ukrajina, by mohl být základem budoucích dohod, je třeba považovat za neupřímné. Tento plán, který vznikl jako reakce na návrhy Bílého domu, má za cíl ukončení bojů před zahájením jednání o území. Přímo jeho podstata je v rozporu s cíli Kremlu, který se snaží proti takovým krokům odolávat. Informace o odchodu šéfa ukrajinského kanceláře, Andriye Yermaka, který rezignoval po vyšetřování korupce, situaci dále zhoršuje. Tento krok je zvlášť nepříznivý pro ukrajinského prezidenta a snižuje pravděpodobnost, že Putin ustoupí nebo přistoupí na jakékoliv koncese.
Riziko zneužití situace
Donald Trump je zřejmě opět vázán do vyčkávacího režimu. Avšak hrozba spočívá v tom, že jeho osobní pýcha jako „mírotvorce“, touha obchodovat s Ruskem a politická zranitelnost Zelenského ho mohou popohnat k tomu, že se postaví na stranu Kremlu. Po čtyřech letech rezistencí, obětavosti a utrpení musí Ukrajina zabránit tomu, aby byla vystavena cynickému rozdělení území, které by ji učinilo trvale zranitelnou volebním tlakem Ruska. Takové rozdělení by ohrozilo bezpečnost Evropy a inspirovalo autoritářské režimy po celém světě.
Role Evropy v udržení ukrajinské svrchovanosti
Odvětvím odpovědnosti za prevenci takového scénáře je Evropa. Přestože ruské síly i nadále postupují v ukrajinském východě, jejich pokroky jsou pomalé a nesou s sebou značné ztráty. Pokud evropské vedení jasně signalizuje závazek poskytnout Kyjevu dostatečnou finanční a vojenskou podporu, může začít měnit dynamiku vyjednávání. Rychlé rozhodnutí o poskytnutí pomoci – například prostřednictvím „reparáčního úvěru“ krytého ruskými zmrazenými aktivy nebo prostřednictvím společného zadlužení členských států – je nezbytné, aby se zabránilo zdlouhavým odkladům. Evropa tak vysílá signál Putinovi i Trumpovi, že tvrdě hájí právo Ukrajiny na spravedlivý mír. Zatímco Kreml využívá krvavé boje východní Ukrajiny a vliv v Bílém domě, Zelenskému je nutné co nejdříve přidělit část vlastních zdrojů a podpory.
