Neúspěšné pokusy o zapojení do evropských obranných iniciativ
Ve čtvrtek došlo k zásadnímu zklamání ve snaze Keira Starmera obnovit vztahy s Evropskou unií. Pokusy o začlenění Spojeného království do hlavního evropského fondu na obranu v hodnotě 150 miliard eur (131 miliard liber) se nezdařily, když došlo ke kolapsu jednání. Přestože London usilovalo o vstup do fondu EU nazvaného bezpečnostní akční program pro Evropu (Safe), který nabízí nízkoúročné půjčky, jednání nakonec skončila ve slepé uličce.
Rysy a cíle Evroých obranných struktur
Fond Safe je součástí širšího úsilí Evropské unie zvýšit výdaje na obranu o 800 miliard eur, což má za cíl posílit bezpečnost kontinentu v reakci na rostoucí hrozby ze strany Ruska a ochlazení vztahů mezi Spojenými státy pod vedením Donalda Trumpa a EU. Přijetí do tohoto fondu by mohlo britské vládě umožnit získat větší vliv na obranné firmy a projekty.
V září Francie navrhla stanovit limit hodnoty vojenských komponent vyrobených ve Velké Británii, což bylo jedním z faktorů komplikujících jednání.
Problémy s finančními požadavky
Očekávalo se, že obě strany podepíší technickou dohodu o fondu Safe, když Londýn schválí správní poplatek. Avšak po měsících napětí a pouhých několik dní před termínem 30. listopadu, podle zdrojů, se držely strany stále od sebe vzdálené co do výše britského finančního příspěvku. Agentura Bloomberg informovala, že EU navrhla vstupní poplatek až 6 miliard eur, což je výrazně více než původně plánované správní náklady.
Peter Ricketts, zkušený bývalý diplomat a předseda výboru pro evropské záležitosti ve Sněmovně lordů, označil spekulace o poplatku 6,5 miliardy eur za „tak vysoko, že naznačuje, že někteří členové EU nechtějí, aby UK v rámci fondu participovalo“.
Postoje a reakce z britské politiky
Nick Thomas-Symonds, ministr pro vztahy s EU, označil rozpory za „zklamání“ a zdůraznil, že britský obranný průmysl i tak bude moci se na projektech Safe podílet na třetí straně. Podle jeho slov jednání probíhala v dobré víře, avšak Británie bude signovat pouze takové dohody, které jsou v národním zájmu a přinesou odpovídající hodnotu za peníze.
Vstupní brána k širšímu zapojení Velké Británie do evropských obranných aktivit se otevřela v květnu, když Starmer a předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, podepsali partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany mezi EU a UK. Bez tohoto paktu by britská účast na projektech financovaných fondem Safe nebyla možná přesahovat 35 % hodnoty komponent.
Pokračující diplomatické snahy a nejistota
Ještě minulý týden premiér věřil, že tiché diplomacie povede ke shodě. Řekl novinářům, kteří s ním cestovali na summitu G20 do Jižní Afriky: „Jednání stále probíhají v obvyklém režimu a budou pokračovat.“ Dodal, že doufá v nalezení přijatelného řešení, ale považuje za lepší vše řešit diskrétně než přes média.
Jen krátce poté, ale zazněly zprávy, že jednání jsou v krizi, když ministr obrany John Healey oznámil, že Velká Británie je ochotná od odstoupit a agentura i upozornila, že Velká Británie nechce podepsat žádnou dohodu za každou cenu.
Reakce a hodnocení kolapsu jednání
Thomas-Symonds se pokusil zlehčit význam pádu jednání, když prohlásil: „Od vedení Koalice ochotných pro Ukrajinu po posilování vztahů s našimi spojenci – Velká Británie posiluje svou účast na evropské bezpečnosti tváří v tvář rostoucím hrozbám a zůstává odhodlána spolupracovat s partnery.“ Dále uvádí, že za poslední rok Velká Británie uzavřela obranné dohody po celé Evropě a že tento proces bude pokračovat i nadále.
Zdůraznil také, že Velká Británie a EU pokračují v „silném pokroku“ na základě nedávné dohody o vztazích, jejíž součástí je i dohoda z května mezi UK a EU, která podporuje pracovní místa, účty i hranice.
