Na jaře jsem se přistihl, že místo radování se z prvních paprik jen počítám, kolik mě tentokrát stála elektřina. Vytápět skleník? No, beru to sportovně, i když manželka kroutí hlavou — prý „to se nikdy nevrátí“. Přitom soused Vilém z vedlejšího domku tvrdí, že se mu letos účet zvedl o 800 Kč… Řekl jsem si, že na to půjdu jinak. A víte co? O vytápění už skoro nepřemýšlím. Funguje mi pár triků, které znají jen ti, co odmítají platit víc, než musejí.
Proč vůbec skleník vytápět?
Možná si říkáte: „Není to zbytečné?“ Bylo by — nebýt jarních mrazíků a těch pár podzimních dní, kdy máte pocit, že i rajče začne utíkat pod peřinu. Zkušenost ze zahrádky v Kolíně: i jeden neplánovaný chladný večer vám zničí sazenice, které pipláte dva měsíce (fakt, stalo se mi to loni). Navíc, některé rostliny jsou prostě rozmazlené — papriky, okurky, mladá bazalka… Bez aspoň minimálního tepla to pro ně nemá smysl.
3 tipy, jak jsem snížil účet za vytápění na minimum
-
Zásobníky tepla z PET lahví
Největší objev přišel od kolegy z práce — poslal mi fotku řady černých PET lahví naplněných vodou, rozložených na jižní straně skleníku. přes den sbírají slunce, v noci vydávají teplo. Funguje to překvapivě dobře — letos jsem koupil deset velkých Mattoniek (bylo zrovna v akci) a zateplil jimi celou boční stěnu. Výsledek? Teplota v noci neklesla pod 8 °C ani, když venku bylo mínus dva. -
Solární reflektory místo topení
Ne že bych byl expert na solární věci, ale narazil jsem v hobbymarketu (Hornbach, pokud chcete vědět) na obyčejné solární světlo, které zahřívá povrch. umístil jsem je tak, aby svítily na větší kameny — ty celou noc pomalu sálají. Zní to hloupě, ale rozdíl ve skleníku znatelný — hlavně u země, kde jinak bývá zima. No, možná jsem měl prostě štěstí na slunečné dny. -
Noční plachta z bublinkové fólie
Abych teplo udržel, večer (ne vždy se mi chce, ale co nadělám) přikryju plodiny bublinkovou fólií. Dá se koupit v každém Obi nebo Hornbachu na metry — stála mě celkem dvě stovky. Zadržuje teplo a zároveň brání průvanu. Možná to není esteticky dokonalé, ale koho ve tři ráno zajímá vzhled rajčat, že…
Kolik mě to vlastně stojí
Celkem jsem do vylepšení investoval letos asi 400 Kč. Topení elektřinou? Letos jsem pustil klasický přímotop asi dvakrát — jednou na jaře při nečekaném ochlazení, jednou při vlně mrazů v dubnu. Jinak to zvládly PETky, kameny a bublinková folie. Skleník mám 12 m², takže to není žádný prcek — a účet za elektřinu šel dolů o víc než polovinu.
Co dělat ještě lépe (a co se mi zatím nechce)
Někteří extrémisti v naší zahrádkářské skupině TOPÍ kompostem(!), jiní mají pod skleníkem hadice s vodou připojené na slunce. Zní to sice chytře, ale ne každý má čas přestavovat půlku zahrady. Můj tip? Začněte jednoduchými věcmi — lahev, reflektor, folie. Pokud je zima extrémní, klidně tu a tam přitopte, ale hlavně sledujte teplotu — klasický teploměr za dvacku úplně stačí.
Závěr: Co by na to řekla babička (a pár slov na rozloučenou)
Mamka vždycky říkala: „Nejlepší zelenina je ta, co stojí nejmíň nervů.“ I za málo korun měsíc si tak můžete vypěstovat vlastní úrodu a večer si říct, že vám sousedi závidí — i když to nikdy, samozřejmě, nepřiznají. no a když ušetříte stovky korun, aspoň si přiťukněte domácí okurkou.
Máte nějaký svůj trik? Napište ho do komentářů, nebo ho pošlete do našeho zahrádkářského chatu — kolik hlav, tolik nápadů, i když se někdy člověk v těch radách úplně ztrácí…
