Věděli jste, že většina tradičních metod štěpování byla vyvinuta před více než 100 lety? Přitom dnešní mladí zahradníci vymýšlí jednoduché triky, které umí ušetřit spoustu času — a nervů. Nedávno jsme v jednom chatu řešili, proč některé stromy (zejména jabloně) odmítají růst po klasickém „kopulačním“ štěpování. Možná už je čas změnit přístup, než zase přijdou plané větve a sklizeň nula.
Štěpování 2.0: Co mladí dělají jinak?
Pokud jste pořád věrní starému noži, lýku a vosku, dáte mi asi za pravdu — ne vždycky to vyjde. Mladší kolegové, co k tomu přičichli na Mendelovce nebo z TikToku, často používají:
- Gumičky nebo pásky z roztažného silikonu. Mají v sobě už i desinfekci, bez potřeby vosku nebo speciální pásky.
- Štěpovací „klipy“ z hobby marketu. Není to zrovna tradice, ale jde to rychle a drží to překvapivě dobře — i když trochu plastové, no…
- Barevné štítky a QR kódy. U každé větvičky víte, co bylo naroubováno – to by se nám kdysi hodilo, když soused na jaře zase tvrdil, že „ty jeho hrušky jsou vždy sladší“.
Proč nové způsoby lákají (a jsou možná lepší)?
Nejsem si jistý, jestli všechny ty novinky fungují pokaždé, ale faktem je, že:
- Zabere to sotva půlku času (hlavně, když potřebujete naroubovat 10 stromů během víkendu).
- Menší zklamání po zimě — moderní spojovací materiály jsou často odolnější proti dešti, plísním a mrazu.
- Trochu přátelštější k začátečníkům. Kolega z práce, co loni dostal první zahrádku, říká, že s klasickým voskem málem skončil i s rukama v kapsách.
Kdy dát přednost klasice?
Samozřejmě, nevyhazujte všechny nože a vosk do popelnice hned. Starší metody mají své místo — třešně nebo staré hrušky často reagují lépe na to, co znaly „odjakživa“. V Praze mi známý v komunitní zahradě říkal, že některé odrůdy fakt jinak štěpovat nejdou (třeba místní višně). Zase – kdo jsem, abych to soudil?
Můj rychlý postup na jaře (prostě bez ideálna):
- Spočítám větve a nachystám si vše dopředu (fakt pomáhá mít gumičky, štítky i nůž po ruce — jinak vás dožene déšť).
- Když štěpuju mladý švestky, beru klipy. U starších stromů pořád dávám přednost vosku, no možná jen ze zvyku.
- Po týdnu kontroluju, jestli spojení drží, a podle potřeby znovu omočím v desinfekci. jedna chyba a můžete příští rok začínat od nuly…
Stojí to za vyzkoušení?
Upřímně? Ani novinky nejsou kouzlo na všechno – viděl jsem, jak gumičky praskly a klip se ztratil v trávě. Ale když se nechcete každý rok drbat s voskem, zkuste aspoň na jednom stromě něco nového. Rozhodnout se musíte sami, každý zahradník nakonec má ten svůj „nejlepší“ způsob. V našem spolku říkáme: kdo nezkusí, ten se nikdy nezasměje svým vlastním chybám.
Vlastně — jak to děláte vy? Znáte nějaký šílený tip na štěpování, který nikdo nechce věřit? hoďte do komentářů, jsem zvědavý, co máte vyzkoušené…
