Reflexe očekávaného klidného období a obnovení napětí
V pondělí se Evropa nadechla k dočasné úlevě poté, co prezentace nového 28bodového plánu na ukončení války ze strany Washingtonu vypadala, že přináší určitý stupeň uklidnění. Podle amerického ministra zahraničí Marka Rubia zaznamenali účastníci jednání Ukrajina-USA v Ženevě „podstatný pokrok“. Následně však ruský prezident Vladimir Putin provedl protitah, kdy večer odpálil další rozsáhlou salvou raket a dronů na Kyjev.
Vývoj konfliktu a jeho odraz v médiích
Celá řada střídajících se událostí odráží vážnou podstatu odcházejícího roku. Během dne sledujeme diplomatické souboje, v nichž Washington, Londýn, Bruselle a Kyjev vydávají nadějná prohlášení. Usilovně se snaží zabránit Donaldu Trumpovi v realizaci jeho iniciativ, zatímco v noci Putin tvrdě nastavuje světové veřejnosti, že použití války je pro něj hlavním prostředkem k dosažení „míru“.
Vojenské operace a reakce ukrajinské obrany
Když ruské útoky začaly brzy ráno v úterý, ukrajinská skutečnost se stala jasná. Ukrajinci disponují schopností sledovat odpalování raket z ruského území, a to díky včasným americkým zpravodajským informacím. Za okny se prohnaly dva ukrajinští letečtí stíhači – americké F-16, které do ukrajinského vzdušného prostoru nasadila jedna z evropských spojeneckých zemí, aby zabránila dopadům ruských cruise missile.
Nebyl to jediný signál ukrajinské odolnosti. Kyjevské protiletecké systémy, například Patriot, několikrát vypálily střely na ruského balistického střelu, pravděpodobně dodané Spojenými státy nebo Německem. Pak následovalo střelcové přepadení zblízka na dron, pravděpodobně s americkými kulomety Browning, přičemž střely minuly cílový iranobný shahed dron, který pokračoval ve své cestě výš.
Výsledky a dopady střelby na civilisty
Události vyvrcholily s úsvitem, kdy kyjevská radnice hlásila sedm obětí a škody na majetku – včetně výpadků tepelné energie v mnoha domácnostech. Přesto všichni lidé pokračovali v běžném dni, ačkoliv právě tyto 24 hodin odhalily závislost Ukrajiny na americké vojenské podpoře, kterou Evropa nemůže v krátkodobém horizontu nahradit.
Reakce na 28bodový plán a jeho opakované kolapsy
Washingtonův 28bodový plán vyvolal výrazné emoce, spory i obavy. Dočasně odvedl pozornost od největší ukrajinské korupční kauzy za poslední roky. Historie však ukazuje, že podobná situace již byla zaznamenána při nevydařeném setkání Trump-Zelenskij v únoru nebo při summitu v Aljašce v srpnu. Nové iniciativy stejně opakovaně narážejí na stejný vzorec: diplomatická ofenzíva proti Ukrajině, kterou kyjev, ve spolupráci s dalšími evropskými metropolemi, dokáže odolat, avšak bez skutečného vítězství na poli.
Analýza postojů a strategických kalkulací
Částečně je možné obviňovat Trumpa, že často tlačí na Rusko za svých podmínek, avšak tento přístup není úplný. Washington má jasnou představu, že nelze získat při vyjednávání na stole to, co ztratil na bojišti. Bílý dům věří, že je nemožné donutit Rusko vzdát se již obsazených území na jihu a východě Ukrajiny.
Je však zřejmé, že přestože si Washington je této reality vědom, nečiní dost, aby odstrašil Moskvu od dalších her, a to jak slovy, tak činy. Putin je přesvědčen, že čas je na jeho straně a Ukrajina s jejími spojenci jsou na pokraji vyčerpání. S tím souvisí jeho ochota podepsat dohodu za podmínek, které mu přinesou maximální zisk, přičemž jeho motivace k ukončení konfliktu je téměř nulová.
Perspektivy zemí na vyjednávání a ukrajinská naděje
Zelenskij věří, že Ukrajina může stále odolávat, i když ztrácí postupně vojáky a území, a stále se drží před úplným kolapsem frontové linie, dokud se okolnosti nezmění ve prospěch Ukrajiny. Objektivně však neexistují reálné podmínky pro příměří, a naopak přicházejí subjektivní faktory – například Trumpův zájem o ukončení konfliktu, čímž by si otevřel možnost získat Nobelovu cenu míru, a také Zelenského složité úkoly – balancování mezi udržením klíčového spojence a přesvědčením Ukrajinců, aby neodmítli US iniciativy, které považují za nepřijatelné.
Navzdory tomu, že vyšetřování nejvyšších ukrajinských protikorupčních úřadů se zaměřilo na jeho nejvěrnějšího důvěrníka, není pravděpodobné, že by to zásadně změnilo Zelenského celkový přístup k jednáním.
Konečný časový rámec a budoucnost jednání
Celé sedm dní stačilo na zánik posledního 28bodového plánu. Agresivní a nestabilní přístup Washingtonu, odpor Ukrajiny a Evropy, spolu s uvolňujícími úniky informací nebo zásahy jako Witkoff, vše přispělo ke kolapsu. Přitom je pravděpodobné, že brzy přijdou nové plány podle starých vzorů. Ukrajina, Londýn a ostatní evropské metropole by měly vnímat jedno klíčové závěry: Ukrajina a Evropa budou schopny odolat diplomatickým ofenzivám Washingtonu, pokud si sjednotí síly a urychlí posilování obranných schopností. Pokud tak učiní, Trump ani Putin nebudou mít šanci je porazit. Do té doby bude schopnost Ukrajiny odolávat nočním vzdušným útokům do značné míry závislá na americké podpoře.
