Nedávno jsem narazil na debatu v našem brněnském zahradnickém chatu — téma škůdci. Všichni řešili klasiku: mšice, slimáci, mandelinky. Jenže pak kolega popsal problém s úrodou, který mi povědomý nebyl. Po pár fotkách bylo jasno: družicovitka políhnutá. Tahle potvora ničí záhony hlavně těm, kteří ani netuší, jak vypadá.
Škůdce, který se schovává za všednost
Možná se vám podobný problém taky stal. Listy žloutnou, rostlina jde do kopru, plody mizerné. většina lidí myslí na sucho nebo nevhodnou hlínu. Ale co když jde o škůdce, kterého pozná fakt málokdo? Víte vůbec, jak se družicovitka liší třeba od svilušky nebo roztoče? Já sám jsem ji podle obrázku poznal jednou — když jsem na zahradě objevil podivné pavučinky a zasychající vrcholky rostlin. Až později jsem zjistil, že jde o jednu z nejhůř rozpoznatelných pohrom naší zeleniny i bylinek.
Jak družicovitka vypadá a proč ji tak málo lidí pozná
- Má okem téměř nepostřehnutelná těla — max 2 mm.
- Objevuje se ve vlhkých a zarostlých místech, často u rajčat, fazolí a jahod.
- Na rozdíl od mšic nezanechává lepivý povlak, ale spíš drobné bílé tečky a jemné pavučiny.
Upřímně — v srpnu na českomoravské zahrádce ji prostě přehlédnete. Můj soused říká, že největší zrada je nenápadnost. Navíc většina lidí hledá škůdce na lícové straně listu, ale tahle potvora se schovává zespodu. Víte, kdo dneska obrací každý list? Možná někde v Třebíči, ale já teda určitě ne vždy…
Jak poznat, že máte problém – typické příznaky
Začíná to docela nenápadně: listy jsou světlejší, jakoby poseté drobnými tečkami. Vrcholky rostlin vadnou, plody nerostou. Když natáhnete ruku pod list, najdete tenkou pavučinku nebo mikroskopické bělavé tvorečky. Jasný signál, že musíte jednat. Právě v tu chvíli si spousta lidí láme hlavu: nemoc, počasí, nebo prostě smůla? Přitom řešení je často přímo před nosem.
Co s tím – tipy, které (snad) zaberou
- Zalévejte spíš ráno a vodu směřujte pod rostliny, ne na listy.
- Odstraňte plevel, který drží vlhkost — družicovitka se v něm množí šíleně rychle.
- Použijte mýdlový roztok na postřik — starý trik mojí mámy, a pořád platí.
- Na menších plochách ručně setřete spodní stranu listů, kde je škůdce nejčastěji.
- Pokud nepomůže nic, v zahradnictví pořídíte speciální přípravky — ale fakt radím začít u přírody.
Možná máte vlastní netradiční metodu. V našem chatu se osvědčil postřik odvarem z přesličky i výsadba aromatických bylinek (rozmarýn, levandule).
Jak předejít problémům příště
Prevence je opravdu fotbalový základ – kontrolujte listy z obou stran jednou týdně, ať neprůběhnete příznaky. Pokud pěstujete v záhonech i závlahu, občas prostřídejte plodiny. Moje zkušenost? Tam, kde jsem vsadil hrášek po rajčatech, těch potvor bylo výrazně míň. Zahrada je prostě malý ekosystém – všechno se vším souvisí, i když teda někdy… no vy víte.
A myslíte, že jste to měli letos taky?
Faktem je, že podle odhadů družicovitku pozná jen každý desátý český zahradník. Možná i proto úroda často nevyjde podle plánů. zkuste se příště na záhon podívat trošku jinak – zespodu, zblízka, s troškou podezření. A pokud máte vlastní trik, napište mi do komentářů. Fakt mě to zajímá – i když možná prostě jen nemám na ty potvory štěstí…
