Nedávno jsem zaslechl v tramvaji: „Začátek jara je prý nejhorší — i pro kytky.“ Nejspíš má pravdu. Každý rok od března potkávám známé a řešíme: „Proč mi žloutnou listy?“ nebo „Proč ty rajčata nerostou?“ Vypadá to, že tyhle jarní přešlapy se opakují víc, než by člověk čekal.
Dovolte mi rovnou říct: nejsem dokonalý zahrádkář, ale mám své osvědčené triky — a taky pár failů za sebou. Takže — jaké tři chyby na jaře děláme skoro všichni, i když si myslíme, že jsme mistři sekyrky? Možná vás překvapím, možná se v tom najdete.
1. Zálivka podle počasí, ne podle půdy
Známí v práci tvrdí: „Za deště no watering, ne?“ Jenže realita vypadá jinak. Český jarní déšť vypadá sice dramaticky, půda pár centimetrů hluboko ale zůstává suchá — hlavně pod keři a stromy. Když k tomu přidáte studené jarní větry, voda mizí ještě rychleji než pivo na festivalu v Plzni.
Můj fail z loňska: v půlce dubna — přesně 17.4., pamatuju si to — jsem šel zkontrolovat hortenzie. Na povrchu bahno, pod ním totální sucho. Rostliny začaly vadnout, listy se kroutily. Od té doby kontroluji půdu prstem a nezajímá mě, že venku prší. Totiž, zalévejte podle pocitu půdy, ne podle oka nebo rosničky.
2. Hnojení? Víc není vždycky líp
Moje babička opakovala: „Přihnoj v březnu, ať to letí.“ Ano, ale… Vždyť v naší zahrádkářské skupině na Facebooku nedávno psali, že předávkované rostliny vypadají sklíčeněji než já po tříhodinové poradě. Přehnojení (hlavně dusíkem) vede k tomu, že rostliny sice nasazují zelenou hmotu — list na listu — ale květy, natož plody? Nikde.
Možná i vám se už stalo, že po vydatném jarním hnojení začaly listy žloutnout, objevily se divné skvrny. Nemusí to být hned nemoc — někdy je to prostě „moc dobrého“, co obrátí efekt úplně naruby. U mě to platilo začátkem dubna na záhonech s jahodami. Od té doby platí pravidlo: méně a postupně, raději třikrát málo než jednou moc.
3. Stěhování zelených mazlíčků příliš brzy ven
V květinářství v Nuslích mi říkali už v březnu: „Ven je dávejte, až si budete jistí, že už nebude mrznout.“ No jo, ale člověk je netrpělivý, že? Dubnové slunce láká. Jenže studené noci dokážou napáchat víc škody než sedlák s motyčkou.
V našem chatu sousedů loni řešili příběhy o pelargoniích umrzlých v noci na balkoně. Osobně na to dávám pozor, a i přesto mi měsíc zpátky jedna tradeskancie málem zmrzla na parapetu — vybral jsem blbý večer. Chce to trpělivost a vyčkat, dokud i noční teploty nestoupnou stabilně nad 8 ˚C. Pokud chcete být extra opatrní, v noci přikrýt netkanou textilií — stačí starý záclon nebo noviny (fakt to zabírá).
Jak se tomu vyhnout — jednoduchý check-list navíc
- Kvůli zálivce — vždy do hloubky, ne na povrch.
- Hnojivo dávkujte raději v menším množství, sledujte reakci rostlin.
- Se stěhováním ven počkejte na opravdové jaro, ne na první teplý den.
- Zachycujte si, co fungovalo — pár poznámek každý rok vám ušetří nervy i peněženku.
Závěrem, nebo vlastně ne-zcela-závěrem…
Možná píšu samozřejmosti — nebo je to jen moje regionální zkušenost z Kladna. Každopádně jaro je období omylů a startovního nadšení, které umí pokazit drobnosti. jestli jsem na něco zásadního zapomněl, připomeňte mi to v komentářích. Všichni se učíme. No a na jaře snad ještě dvakrát tolik…
Podělte se v diskusi: Kterou chybu děláte vy, a co vám letos (ne)vyšlo?
