Věděli jste, že špatný řez může mladou třešeň zničit na roky? A přitom — většina začátečníků dělá stále tu samou chybu. Před týdnem se mě na to ptal i kamarád ze zahrádkářské kolonie ve Vršovicích, a úplně chápu proč. řez třešní totiž vypadá jednoduše jen na videích — realita je jinde, hlavně když jde o tu vaši první (a možná i jedinou) třešeň.
Co dělá 9 z 10 lidí špatně?
Začnu rovnou — nejběžnější omyl je špatné načasování a způsob řezu.
když řežete třešeň na jaře, v chladném počasí nebo dokonce za deště, zaděláváte si na pořádnou nepříjemnost. Vždyť kolik lidí kolem nás sklízí plísně, suché větve nebo prostě „nespokojené“ stromy? Můj soused Mirek řeže třešně hned, jak sleze poslední sníh — ale třešeň fakt není jabloň. Strom si to pamatuje.
- Příliš raný řez: vede k pryskyřici a zbytečnému stresu pro strom
- Pozdní řez: riskujete infekce — hlavně v sychravém podzimu
- Náhlé „ošmikaní“ větví: větve uříznuté hned u kmene? To je skvělá pozvánka pro houby…
Kdy je tedy ten správný čas?
Možná vás to překvapí — třešně se neřežou, když je klid (jako jabloně), ale když jsou ve „švungu“. Ideální je období krátce po sklizni, v půlce až koncem léta. Listy ještě žijí, rána se hojí rychle, pršení je míň. Dokonce nám to na workshopu říkal jeden nadšený zahradník z okraje Brna a zní to celkem logicky.
V zimě či brzkém jaru strom „pláče“, hojí se pomalu a snadno chytí chorobu. Přes léto je teplé dřevo a míza funguje jako lepší lékař. Ale neříkám, že to 100% platí u úplně každého druhu či každého ročníku — počasí umí překvapit, zkušenosti se liší.
Jak na správný řez, aby třešeň přežila (a plodila)?
Není ostuda číst návody a ptát se zkušenějších. Jinak ale doporučuji:
- Řežte jen tehdy, když je slunečný, suchý den. Vlhkost = nemoci.
- Nechte „prstýnky“ — nesekejte větve úplně u kmene, nechte malý límec (asi 1 cm).
- Tlusté větve vyndejte po částech — nikdy ne naráz (to vím z vlastní trpké zkušenosti, kdy mi spadla celá větev na sousedovy tulipány — no, dodnes mi to občas připomene…)
- Místa po řezu natřete štěpařským voskem nebo latexem. Stačí i trocha zahradního latexu z Hornbachu — levné a účinné.
- Nepřehánějte to. Každý větší zásah znamená menší úrodu další rok. Opravdu, méně je tu víc.
Typické mýty a proč jim nevěřit
V našem chatu zahrádkářů běží pořád ty samé rady: „řežte vše na podzim“, „každý řez je prospěšný“, nebo „třešeň je odolná, vydrží všechno“. možná vás to překvapí, ale většina těchto rad neplatí pro dnešní klima. Moje máma třeba vždycky tvrdila, že co se neudělá v zimě, stojí za houby — jenže praxe je dnes jiná. Teplejší zimy, více srážek — a riziko se znásobuje.
Jo, a příliš mnoho řezu opravdu zpomalí růst a někdy i „zradí“ úrodu (sousedka Věra by o tom vyprávěla, když přišla o celou letošní várku kompotů — a to fakt bolí).
Mini-checklist přímo na zahradu
- Neřežte třešeň na jaře ani na podzim: léto je lepší
- Nechte na každé hlavní části stromu aspoň jeden silný výhon
- Místa řezu natírejte, i když to není „in“
- Nebojte se menších zásahů — extrémy jsou zlo
Na závěr
Zahradničení je někdy hromada pokusů, někdy omylů — a občas docela adrenalin, když řežete třešeň s vědomím, že další taková poroste až za 10 let. Každý strom je jiný a možná vás překvapí, že většinu chyb dělají i zkušení. Takže — pokud nemáte vlastní zkušenost, buďte opatrní a klidně napište do komentářů vaše tipy, co vám zafungovalo nebo naopak ne. A nebojte se omylů — někdy z nich vyleze ten nejlepší džem.
