Věděli jste, že prodeje průmyslových hnojiv v Česku klesly za poslední dva roky skoro o třetinu? Nedávno mi jeden soused povídal, že místo raní procházky radši míchá kopřivy do sudu. A možná to není jen nostalgie po „babských“ receptech – domácí hnojiva jsou zpátky na scéně, a to dost výrazně.
Jenže proč vlastně takhle české zahrady mění tvář? A dá se fakt všemu věřit, co najdete v rodinných zápisnících? Pár zkušenosti mám, tak snad pomůžu rozmotat tohle klubko…
Co stojí za ústupem průmyslových hnojiv?
Možná jste zaznamenali, jak se v posledních letech vyrojily diskuze o tom, že „chemie“ v půdě ničí mikrosvět a stahuje nás do bludného kruhu—jedno pole přehnojené, druhé poloprázdné. A samozřejmě taky ceny. Bohužel — v naší obci to řešil snad každý třetí člověk poté, co loni podražilo ledkové hnojivo skoro dvojnásobně.
- zvýšená cena a horší dostupnost
- obavy o zdraví (hlavně u vlastní úrody)
- ekologické výčitky—některé regiony už mají „unavenou“ půdu
Někdo říká, že je to jen „módní vlna“. Možná… Ale i Karel z vedlejší vesnice, který vždycky sázel na NPK, letos poprvé vyměnil pytlíky za kompost a popel.
Nečekané výhody domácích hnojiv
Mám pocit, že o domácích hnojivech se mluví buď s nadšením, nebo s útrpností. Ale už na jaře mě překvapilo, kolik lidí v našem zahrádkářském chatu posílá fotky slepičince, šlupky od banánů nebo dokonce přesně navážené dávky popela pod rajčata.
Zvlášť během suchých měsíců, kdy půda ztrácí živiny, staré triky dostávají nový smysl. A upřímně—je fajn vařit si vlastní „koktejl“ a vidět, že to rajče roste líp než sousedovi (má to i menší ego-bonus).
Co (možná) funguje aneb domácí top 5 podle našich zahrádkářů
-
Kopřivová jícha
Pamatuju si, jak jsme to dělali na statku. Dva kýble kopřiv, voda, pár dnů nechat stát (smrdí to—varuju vás), ale rajčata potom jdou jak divá. -
Slepičince a kravský hnůj
tady bacha na dávkování, jinak všechno spálíte. Ale kolega tvrdí, že lepší salát nikdy nejedl. -
Bananové slupky
Tuhle radu prý znala už naše babička—prostě je zakopat. Uvolní draslík. -
Dřevěný popel
Suchá sezóna? Popel s mírou pod okurky a brambory. Jen ne od uhlí—musí být čisté dřevo. -
Kávový lógr
Tohle už mám osobně ověřené—lógr okolo borůvek nebo jahod (půda je kyselejší, prý jim to chutná mnohem víc).
Rizika a pár osobních „ale“
Jasně, mohlo by se zdát, že domácí hnojiva jsou samá pozitiva. Jenže už jsem taky viděl mrkev s divnou chutí, protože někdo přehnal dávku popela. Letos v létě v našem chatu psal Milan, že má „spálené“ sazeničky po ledvinovém čaji (neptejte se, proč to použil).
No a je tu ještě stabilita výsledků—někomu kopřivy fungují vždy, mně teda na fazole skoro vůbec. Takže možná je to i o štěstí, o typu půdy, počasí—a taky že to někdy vyjde, někdy zas…
Jak začít? Praktické rady
- Začněte malými dávkami, sledujte reakce rostlin
- Míchejte různé druhy hnojiv—každé dodá něco jiného
- Nepoužívejte nic, v čem zůstaly zbytky chemie (třeba popel z barevného papíru)
- Experimentujte, ale zapisujte si výsledky, ať víte, co příště změnit
V podstatě—není ostuda, když něco pokazíte. Chce to prostě čas, trochu zápalu a možná dvě gumové rukavice navíc. V každém případě, české domácí hnojiva dávaly dobré výsledky už dávno před vynálezem superfosfátu. Nebojte se proto trochu „zaexperimentovat“ a nebýt dokonalí—koneckonců, zahrada je stejně pořád trochu chaos.
Máte vlastní fígle nebo historky, jak přírodní hnojiva zafungovala (nebo ne)? Napište do komentářů—zahrádkáři si rádi vyměňují tipy. No a pokud bylo něco nejasné, klidně se ptejte—sám v tom mám ještě dost mezer…
