Postoj Evropy k Rusku, USA a současným bezpečnostním výzvám
Přibližně polovina Evropanů považuje Donalda Trumpa za „nepřítele Evropy“. Přitom více lidí vnímá riziko války s Ruskem jako vysoké. Podstatná část obyvatelstva věří, že jejich země by nebyly schopny se v případě takového konfliktu bránit. To jsou některé z hlavních zjištění nedávného průzkumu, který zahrnoval devět evropských zemí.
Průzkum, jehož cílem bylo analyzovat postoje veřejnosti, ukázal, že téměř tři čtvrtiny dotazovaných chtějí, aby jejich země zůstaly členy Evropské unie. Přibližně stejně vysoké procento respondentů uvedlo, že odchod z EU poškodil Velkou Británii.
Vnímání Donalda Trumpa a evropská bezpečnostní situace
Podle Jeana-Yves Dormagena, profesora politologie a zakladatele agentury Cluster17, je Evropa nyní vystavena rostoucím rizikům a zároveň prochází zásadní proměnou svého historického, geopolitického i politického prostředí. Souhrnné výsledky průzkumu ukazují Evropu jako krajinu, která je nervózní, dobře si uvědomuje své zranitelnosti a snaží se najít pozitivní vizi do budoucnosti.
Průměrně 48 % lidí ve všech zkoumaných zemích považuje Donalda Trumpa za zcela nepřítele Evropy. V nejvyšších poměrech to bylo 62 % v Belgii a 57 % ve Francii, zatímco ve většině zemí této měrou nejnižší část respondentů označila Trumpa za „nepřítele ani přítele“ (37 % v Chorvatsku a 19 % v Polsku).
Podle dormagena je Trumpismus v Evropě stále vnímán jako nepřátelská síla a tento názor se intenzivněji upevňuje, neboť méně lidí ho označuje za „přítele či spojence“ a více lidí jej vnímá jako zcela protivníka.
Strategický význam vztahů s Amerikou a obavy z války
Navzdory tomu Evropané stále považují vztah s USA za strategicky důležitý. Nejčastější odpovědí na otázku, jakou pozici by měla Evropa zaumlovat vůči americké vládě, bylo hledání kompromisu, což označilo 48 % respondentů.
Pořadí postojů však ukazuje, že téměř polovina Evropy stále považuje riziko otevřeného konfliktu s Ruskem v nejbližších letech za vysoké. Přibližně 51 % respondentů tento rizik považuje za vysoké a 18 % ho hodnotí jako velmi vysoké. Tento výsledek znamená posun, který byl před několika lety nepředstavitelný, a reflektuje změnu evropského názoru směrem k nové geopolitické realitě, v níž je přímý konflikt na kontinentu široce akceptován.
Vnímání vojenských schopností a ohrožení bezpečnosti
Na otázku týkající se důvěry ve schopnosti vlastních armád si 69 % respondentů v devíti zemích myslí, že jejich země je schopna se bránit jen částečně či vůbec ne. Nejvyšší důvěru vykazovali Francouzi, avšak pouze 44 %. V Polsku, které hraničí s Ruskem, uvádí 58 %, že si nevěří. Dormagen poznamenal: „Vstupujeme do období nebezpečí, zatímco stále pociťujeme pocit národní slabosti.“
Ze strachu z bezpečnostních hrozeb je nejčastěji uváděna kybernetická a digitální bezpečnost (28 %), následuje vojenská bezpečnost (25 %). Přitom převažuje požadavek na evropskou pomoc, přičemž 69 % respondentů věří, že EU by měla hrát ochrannou roli.
Postoj k členství v EU a vliv Brexitu
Většina Evropanů podporuje setrvání v EU. 74 % respondentů v devíti zemích uvedlo, že by si přáli, aby jejich země zůstala členem bloku. Největší podporu mají v Portugalsku (90 %) a Španělsku (89 %), nejnižší pak v Polsku (68 %) a Francii (61 %).
Po pěti letech od Brexitu je rozhodnutí Velké Británie odejít hodnotitelné jako neúspěch. Podle průzkumu 63 % lidí věří, že odchod měl negativní dopad na Spojené království, zatímco jen 19 % si myslí opak. Při tom 5 % tento krok hodnotí jako velmi pozitivní.
