Historický kontext a současný stav demokratických hodnot
Třicet let po tom, co politický filozof Francis Fukuyama označil konec dějin a „univerzální rozšíření západní liberální demokracie jako konečné formy lidské vlády“, se tento model ocitl pod tlakem v mnoha částech světa, včetně Evropy. Populisté usilující o oslabování právního státu, omezování ochrany lidských práv, potlačení nezávislých médií a podřizování justice získávají na síle, podpořeni algoritmy sociálních sítí, které zvýhodňují výbuchy emocí a polarizaci nad racionální diskurz.
Mezinárodní extrémní politiky a vliv globálních strategických dokumentů
Jejich vliv přitom zesiluje fakt, že Trumpova administrativa již před časem vydala strategii národní bezpečnosti, v níž vyhlásila „kulturu války“ vůči Evropské unii a jejím hodnotám. Tento krok odráží narůstající napětí mezi Evropou a silami, jež usilují o její rozdělení či oslabení.
Likvidace společenských základů a rostoucí nerovnosti
Současně selhávání tržních demokracií v plnění základních potřeb, jako jsou dostupné bydlení, kvalitní vzdělání a zdravotní péče, přispívá k odcizení mládeže a pracovní třídy od demokratických systémů. Ekonom José Stiglitz tento fenomén označuje jako „nouzi s nerovností“. To následně podporuje růst neliberálních a autoritativních režimů.
Ohrožení demokracie ze strany populismu a technofasismu
Souběh identity politiky založené na frustracích a technofasistických tendencí ohrožuje samotný základd demokracie. Takové směry narušují rovnost práv žen a sexuálních menšin a oslabují sociální zabezpečení, které je součástí evropského sociálního kontraktu.
Za poslední rok došlo k výraznému výraznému oslabení demokratických institucí, například prostřednictvím narušení integrity voleb, oslabování schopnosti vlád prosazovat politiky na základě důkazů v otázkách jako klimatické změny nebo očkování, a k podkopání role dohlížecích institucí jako jsou soudy, digitální regulátoři či protikorupční úřady.
Omezené schopnosti strategií a opatření na ochranu demokracie
Navzdory faktu, že je o problému dobře mluveno a psáno, je výrazně složitější navrhnout efektivní strategie na jejich zmírnění. Představení možných opatření během výroční konference Evropského politického centra (EPC) v Bruselu minulý týden však ukázalo, že každý návrh je zatížený výraznými problémy.
Přísnější vymáhání digitálních zákonů a regulační opatření
Řada účastníků argumentovala, že Evropská unie (EU) a národní orgány, například irský regulator komunikací, by měly urychlit implementaci stávajících digitálních zákonů EU. Unie má pravomoci pokutovat technologické giganty za neřešení ilegálního obsahu, zpřístupnění svých algoritmů výzkumníkům nebo ochranu soukromí evropských uživatelů.
Otázkou je, proč je vymáhání tak pomalé. Důvodem je podle Renate Nikolay, zástupkyně ředitele pro komunikaci při Evropské komisi, právní proces. Podle ní se EU nevydává cestou deregulace nebo snižování standardů, ale postupně a s ohledem na právní rámec. Ne všechno se daří vysvětlit nebo prosadit kvůli povaze právního procesu, který klade důraz na správní postupy.
Pokrok a problémy regulace technologií
Evropská komise již vydala sedm předběžných zjištění proti firmám jako Apple, Meta, Google nebo TikTok, obviňujíc je z porušování unijních pravidel. Například u společnosti X (dříve Twitter) se v loňském roce udělila pokuta 120 milionů eur za to, že umožnila ověření modrým pruhem bez skutečné verifikace uživatele.
Rychlý pokrok technologií, například umělé inteligence, však často předběhává aktuální regulace. Ve Velké Británii například irský ministr pro ochranu údajů, bývalý lobbista Meta, zaujal vysoké pozice, což komplikuje snahy EU o efektivní kontrolu nad digitálními platformami.
Sociální a politické aspekty ochrany demokracie
Podle některých, například na levici, je klíčové řešit základní potřeby lidí – dostupné bydlení, dobře placené práce a kvalitní služby. Tvrdí, že selhání středopravicových a středolevicových stran, které vládly po desetiletí, je hlavní příčinou vzestupu krajní pravice a radikální levicové politiky, což motivuje mladé i starší pracující k volbě extrémů.
Složitost spočívá v tom, že řešení problému bydlení je na úrovni národních a lokálních politik, ovšem jejich efektivní realizace je komplikovaná, například kvůli stavebním regulacím, odporu veřejnosti nebo vysokým nákladům. Mnozí socialisté a levicoví aktivisté oceňují chirurgicky přesné kroky, jako například volební vítězství Zohrana Mamdaniho v New Yorku na platformě podpory bezplatné městské dopravy, kontrolu nájmů či rozvoj dostupnějšího bydlení ve vedlejších oblastech.
Vývoj populistických a krajně pravicových stran
I přes některé úspěchy zůstává růst krajně pravicové nálady výrazný. Například podporu volebního hlasu strany Vox ve Španělsku, která po volbách v roce 2023 zvýšila podporu téměř na 20 %, výrazně vzrostl. Zároveň hlavní sociální demokratické strany ztrácejí půdu pod nohama napříč Evropou.
Propaganda a vytváření pocitu ohrožení
Podle některých aktivistů je klíčem k obratu oslovit veřejnost prostřednictvím strachu a spojit krajní pravici s hrozbou pro evropský životní styl a prosperitu. Fabian Zuleeg z EPC upozorňuje, že liberální demokracie musí začít jednat jako v krizové situaci, protože skutečně jsou – a je třeba vyvíjet útočné strategie, například odhalováním finanční podpory od Ruska nebo zapojení známých osobností v krajně pravicových strukturách.
Věci však nejsou tak jednoduché. Odhalování ruských financí nebo odsouzení jednotlivých politiků nemění podstatné popularitě těchto hnutí. Ať už jde o odhalování rasistických výroků kandidátů nebo poukazy na rozpory jejich ekonomik, tyto akce spíše vyvolávají rozpačité reakce než zásadní změnu.
Vztahová manipulace a volební kampaně
Vytváření dramatických scénářů má svá rizika. Například označení amerických prezidentských voleb za boj o existenci demokracie versus autoritářství, ačkoliv přesné, nezajistilo vítězství Demokratky Kamaly Harris. Donald Trump svou kandidaturu vyhrál díky rozhořčenosti veřejnosti nad náklady na život, imigrační politikou nebo vnímanými hrozbami pro rodinné hodnoty.
Návštěva varování před vážnými ekonomickými důsledky nebo vyvolávání strachu z migrace či radikální politiky tak nezabránilo rozhodnutím, například referendu o odchodu z EU v roce 2016, vynést jiný výsledek.
Moderní soupeření a strategie v politice
Mezi alternativní přístupy patří zdokonalování politického boje a učení se od extremistů. Lisa Witter z organizace Better Politics upozorňuje, že je nutné vrátit se ke kořenům politiky a zkoušet nové metody, například využíváním sociálních médií, jako jsou TikTok nebo Instagram, k oslovení mladých lidí.
Populistické strany se v digitálním prostředí staly průkopníky, například Viktor Orbán v Maďarsku využívá influencerů, zatímco v Rumunsku je populistická strana AUR aktivnější v terénních kampaních. Střední proud, reprezentovaný například Emmanuela Macrona nebo Radota Jettenta, začíná používat podobné techniky, ale úspěch u stran, které jsou dlouhodobě ve vládě, je jen nejistý.
Závěrečná zvážení a budoucí výhled
Pokud se něco může zachránit, bude to patrně kombinace výše zmíněných přístupů. Momentálně však většina ukazuje na silný proud opačným směrem, který směřuje k hledání nových způsobů, jak si udržet demokratické hodnoty v stále složitějším prostředí.
Paul Taylor je seniorní hostující spolupracovník v Evropském politickém centru.
