Věděli jste, že většina českých zahrádkářů po padesátce opakuje jednu a tu samou chybu? Výsledkem jsou záhony, kde to vypadá pořád stejně – málo zeleně, sklizeň slabá, někdy až ostuda, když přijede rodina na grilování. Nedávno jsme to řešili v sousedském chatu: každý má svoje tipy, ale tahle věc se skoro nikdy nezmiňuje – přitom může změnit úplně všechno (ne, nejde o zalévání…).
Nejčastější chyba? Přehnaná opatrnost a zastaralé návyky
Můžete mít tu nejlepší půdu – i když na Vysočině to bývá s kamením složitý –, ale pokud i po padesátce sázíte podle stejných pravidel jako vaši rodiče, rostliny prostě stagnují. Vážně, vidím to kolem sebe pořád. Lidé sázejí stejné druhy na stejné místo, neobnovují záhony, váhají s kompostem, bojí se mulčovat a hlavně – nechávají mezi rostlinami příliš málo prostoru. tolikrát viděno.
Možná si řeknete, že o pár centimetrů nejde. Jenže já jsem minulý rok – pod dojmem článku, na který mě upozornila kolegyně z Brna – zkusil dát rajčata dál od sebe. Výsledek? Byla vyšší, silnější a plody dozrávaly doopravdy sladce. Můj soused Franta, který vše sází „na hlavu“, sklízel akorát scvrklé koule. Ale možná mám jen štěstí…
Rostlinám chybí prostor, vzduch a často i světlo
České zahrádky trpí „přehustěním“ – typická nemoc v menších městech i na sídlištích. Pamatujete, jak jste na jaře plánovali víc sázet a pak jste museli všechno nacpat těsně vedle sebe? Omlouvám se, ale to je přesně ta chyba. Rostliny se perou o živiny, kořeny se zamotají, světlo nedopadá na spodní listy, plísně mají pré. A přitom stačí tři jednoduché kroky:
- Každý rok měnit místo pro hlavní plodiny (rajčata, brambory, okurky)
- Nebát se proředit vysazené sazenice – i když to vypadá na pohled smutně
- Používat kvalitní domácí kompost, klidně i trochu „nedodělaný“
k tomu kompostu: Moje máma vždycky tvrdila, že musí být černý jako uhlí. V reálu? Mírně hnědý obsah s občasnou slupkou prospěje klíčnějším rostlinám víc. Ale nechci se hádat s tradicemi…
Menší záhon, větší úroda? Někdy jo
Měsíce tři zpátky jsem narazil na tip v zahrádkářské skupině na Facebooku. Doporučují sázet méně, ale do řádek přidávat bylinky – třeba bazalku mezi rajčata, cibuli k mrkvi. Lépe to voní a prý odpuzuje škůdce (některým ovšem je to fuk). Letos jsem to zkusil. Bylinky kvetly, sklizeň vypadala hůř, ale rajčata se konečně vyhnula plísni. v tom něco bude.
Jak to udělat příště lépe
Pokud je vám padesát a více, tak příště zkuste:
- Nastavit si hned zjara rozestupy větší než obvykle – nebojte se změřit
- Jednu řádku zařadit „volnou“ – prostě ji nechat být, i když je pokušení obsadit každý centimetr
- Nebojte se konzultovat v místním zahrádkářském spolku – někdy překvapí opravdu reálnými tipy
- Přihodit trochu dřevěného popela k bramborám – to mi poradila sousedka Vlasta, a funguje skvěle
- Občas prostě poseďte pod stromem a nic nedělejte – zahrada si často pomůže sama
A jedna věc z vlastní zkušenosti: nebojte se dělat chyby. Někdy vám to opravdu nevyjde, někdy příroda překvapí. Však to známe všichni – jeden rok je jahod plno, druhý skoro nic.
Zahrada po padesátce: méně práce, více radosti
Největší posun, co jsem si za poslední roky uvědomil – není to o tom, mít vše perfektně obděláno. Spíš jde o to, dopřát si radost, vyzkoušet něco nového a nebát se opouštět staré zvyky. Možná ne každému vyroste parádní paprika, ale pohled na zelený kout je vždycky k nezaplacení.
vlastně, co jsem chtěl říct – příště zkuste sázet trochu jinak. Jak to máte vy? Ozvěte se do komentářů nebo pošlete fotku vašich záhonů // třeba ve facebookové skupině, jsme tam skoro všichni.
